Nenacházím ta správná slova jak popsat indickou dopravu. Po pár dnech v Indii jsem si myslela, že jediné pravidlo, které se dodržuje je jízda vlevo, ale bohužel jsem zjistila, že žádná pravidla neexistují a vyhrává ten pohotovější, rychlejší a větší.

Doprava je řízená chaosem, který ale kupodivu funguje. Na silnici jede vedle sebe tolik aut, kolik se jich tam vejde, a pokud se najde sebemenší štěrbina, nacpe se tam ještě několik motorek a autorikš. No a samozřejmě, kdo netroubí, ten nejede. Některé automobilky dokonce vybavují automobily určené pro tamní trh klaksony s delší životností.

Jak se dopravit do Indie

Hlavními letišti jsou Mumbai, New Delhi, Kolkata a Chennai, do některých dalších měst létají mezinárodní spoje zejména z Asie. Do Indie létá mnoho společností, například Air India, Lufthansa, KLM, Aerofolot,  Air France a Alitalia. Ceny mohou být velmi rozdílné a mění se zejména podle sezony, ale v zásadě platí následující pravidlo – nejlevnější lístky mívá Air India. Nově zavedená linka Vídeň – Nové Dillí, nabízí výhodné tarify, které začínají již od 7 000 korun. Do Vídně se dopravíte jednoduše autobusem z Prahy, společnost Eurolines nabízí jednosměrnou jízdenku již od 150 korun. Můžete tedy spojit příjemné s užitečným a před cestou do Indie strávit celý den ve Vídni.

Už to bude přes rok, kdy jsme byli poprvé se Standou ve Vídni. Tenkrát to bylo během adventních svátků a dodnes mi neodpustil, že si nestihl dát pravý vídeňský řízek s bramborovým salátem. Co bych to byla za přítelkyni, abych mu to s další návštěvou nevynahradila. Takže hlavním bodem návštěvy a vlastně i důvod, proč jsme se rozhodli jet do Vídně dřívějším spojem, byl hon za Standovým vídeňským řízkem.

Z centra Vídně jezdí pravidelné spoje linky S7 ze zastávky Wiene Mitte. Cesta trvá 20 minut a lístek vás vyjde na 4,40 euro, v případě že si koupíte lístky dva, cena se sníží na 6,60 za oba!

Indické dopravní prostředky

Strávíte-li v Indii určitou dobu, nevyhnete se styku s různými dopravními prostředky. Některé jsou na evropské poměry standardní, jiné trochu méně – a právě ty jsou většinou nečekaným překvapením.

Autorikša neboli tuk tuk

Autorikša je nejrozšířenějším dopravním prostředkem po celé zemi. Jedná se o malou tříkolovou motorku s nafukovací kapacitou. Záleží tedy na skladnosti cestujících a jejich zavazadel. V turistických destinacích a u vlakových či autobusových nádražích čekejte vysokou přirážku.

Pouze v Bombaji a například Bengaloru jsem se setkala se zapnutým taxametrem. Základní sazba je na 1,5 km cca 20 INR a za každý kilometr dalších cca 15 INR. Jenom pro srovnání – v Dillí vám za 2 km nabídnou cenu 150 – 200 INR, kterou se nám většinou podařilo usmlouvat pod polovinu, cca 50 – 80 INR.

Dalším stupněm je cyklorikša – tuk tuk na lidský pohon, která v hlavních městech rychle mizí, ale má dál svoje místo ve starém Delhi anebo Kalkatě. Cenu je třeba domluvit dopředu. Očekávání řidiče od cizince je vysoké, a to může vést k nepříjemnostem.

Taxi

V taxislužbě platí oficiálně fixní ceny stanovené místní vyhláškou. Taxikáři je však nedodržují a po cizincích žádají sumy několikanásobně vyšší. Proto lze doporučit systém tzv. prepaid taxi, kdy se cena platí předem u označených přepážek. Tento systém funguje na všech mezinárodních indických letištích. Stánek vždy naleznete hned před východem z letiště, a pokud se chcete nejprve rozkoukat a neřešit tvrdé smlouvání, jedná se o dobrou alternativu. Pokud budete využívat taxi po městě, dejte si pozor na cenu, na které se vždy dohodněte předem. Taxametry sice bývají ve výbavě, ale neočekávejte, že je řidič zapne.

Metro

Nejhustší síť metra bychom našli v Dillí. Dalších pár měst jako například Bengaluru či Kalkata mají také metro, ale jedná se o novější stavby, které mají v provozu pouze jedinou linku s pár stanicemi. Tamní metro je tedy spíše jakousi atrakcí pro bohatší vrstvu obyvatel. Jako jízdenka zde slouží žetony, které si musíte dobít příslušnou částkou a při východu vhodit zpět do turniketu. Na každé stanici metra vás nemine povinná prohlídka zavazadel, oddělená pro muže a ženy.

Pokud se zdržíte v Dillí, tak právě metro je tím nejvhodnějším, nejlevnějším i nejrychlejším dopravním prostředkem. Jízdné se pohybuje různě v závislosti na cílové stanici. Základní sazba je 6 INR a za každou další zastávku se jízdné zvedá o dalších pár rupií. Například dva přestupy a 18 projetých stanic mě vyšlo na 42 INR. Pokud vám ale vadí přecpané vagóny, zírání místních a být přilepený ke zpoceným Indům, raději jeďte taxíkem.

Mumbai local

Pouze v Bombaji, narazíte na tzv. příměstské vlaky. Pokud budete cestovat v ranních hodinách nebo odpoledne, nevyhnete se dopravní špičce a čeká vás opravdu autentický zážitek. Někteří cestující vlají ve dveřích jako kus hadru a mohutný dav na nástupišti se ještě před příjezdem vlaku dává do pohybu. Lidé jeden druhého předbíhají a snaží se urvat nejvýhodnější pozici pro nástup. Souprava ještě ani nezastaví a dovnitř i ven se derou první nedočkavci. Však také ví proč. Neuplyne ani dvacet vteřin a vlak se dává znovu do pohybu. Kdo nástup promešká, ten jednoduše nejede. Musíte tedy vykazovat notnou dávku odvahy, abyste zvládli cestu indickým metrem nebo příměstským vlakem, a povedlo se vám vystoupit, kde potřebujete, a ne tam, kde budete nuceni.

Na jednotlivých nástupištích je většinou špinavý stánek s občerstvením. Nenechte se ale odradit, indický fastfood je levnou a výbornou variantou jídla do ruky.

Autobus

Cesta autobusem je zase trochu jiná výzva. Má-li člověk štěstí, nalezne na autobuse i číslo spoje, ale většinou se setkáte pouze s nápisem v hindštině. Určitě nečekejte pohodlí a v mnohých případech ani dveře či funkční okna.

Autobusy bývají nacpané k prasknutí a chybějící dveře slouží k rychlému vystupování mnohdy už za jízdy. Ovšem od roku 2008 je zakázáno cestovat na střeše autobusu či vlaku, takže jediné co uvidíte je čouhat tucet Indů ze dveří. S dálkovými autobusy nemám osobní zkušenost, ale na delší přesuny preferuji vlak, který je jednoznačně nejpohodlnějším a nejbezpečnějším dopravním prostředkem.

Vlak

Železnice – obrovská síť kolejí, tisíce vlaků, milióny přepravených pasažérů, super expresy i pomalé osobáky, několik vlakových tříd, luxus i jízda na střeše. Takto nějak bych v jedné větě popsala indické vlaky. Železniční doprava je pro celou Indii velmi důležitá. Jak jinak přepravit tak ohromný počet lidí na obrovské vzdálenosti? Silniční síť je stále ve velmi žalostném stavu, letecká doprava stále poměrně drahá, a pěšky to opravdu nejde. Odpověď je tedy jasná – jedině vlakem.

Indická železnice – Indian Railway je nejrozsáhlejší a stále se rozrůstající železniční sítí na světě. Více jak 115 000 kilometrů železničních tratí přepraví denně okolo 19 milionů pasažérů a skoro 3 miliony tun zboží. Jedná se o jednu z největších firem na světě, kterou plně zpravuje Ministerstvo železnic, přičemž zaměstnává přes 1,6 milionu lidí.

Na výběr je tu hned z několika různých tříd, za ty nejvyšší by se nemuseli stydět ani České dráhy. Na straně druhé, ty nejnižší jsou jen pro ty nejodvážnější. Už samotná návštěva nádraží je výzvou a určitě se stane nezapomenutelným zážitkem. Celé nádraží je zaplněno Indy, kteří si většinou krátí čekání poleháváním na podlaze. Mnohdy jsou vybaveni dekou a společnost jim dělá celá rodina a všudypřítomné krávy. A pokud se potřebují omýt, jdou se “vysprchovat” do kolejiště, kde jsou zásobárny vody pro vlaky, a pokud potřebují na záchod, vykonají svou potřebu hned vedle “sprchového koutu“.

Největší legrace přichází s příjezdem vlaku. Nejprve jsem nechápala, proč je nutné být 30 minut před odjezdem spoje na nádraží, později jsme však pochopila proč. Pokud při vás bude stát štěstěna, váš vlak nebude opožděn a na (výjimečně) funkční informační tabuli zjistíte, odkud vlak odjíždí. Jakmile však uvidíte přijíždět vlak, připravte se na pořádné divadlo. Souprava je ak dlouhá, že ani nedohlédnete na druhý konec, a ve spleti přeházených vagónů je nadlidský úkol najít ten správný.

Autentičnost cestování vlakem vám zajistí jízda druhou třídou, kde není možná rezervace místenky. Platí tedy pravidlo, kdo dřív přijde, ten jede. Jedná se o třídu pro nejchudší lid a někdy i dobytek. Mříže v oknech sice zamezují skákání z a do vlaku ještě během jízdy, ale to neplatí o dveřích, které se většinou ani nezavírají. Takže výsledkem jsou přecpaný vagón, který několikanásobně převyšuje svoji kapacitu a visící Indové jako přívěšky okolo celého vlaku. Jelikož rozdíl v jízdném oproti vyšší třídě s rezervací místenky a lehátkem činil cca 200 INR (ani ne 70 korun), sledovala jsem druhou třídu pouze zpovzdálí.

Dohromady jsme ve vlaku strávili 7 nocí a ujeli necelých 4 000 km během pouhých 3 týdnů. Právě hustá síť nočních spojů umožňuje prozkoumat velkou část Indie během relativně krátkého času. Všechny přesuny vlakem jsem zarezervovala v druhé nejnižší třídě tzv. Sleeper. Připravena na to nejhorší jsem byla mile překvapena relativní čistotou a pohodlím. S rezervací jízdenky je nutná místenka, kterou si můžete sami vybrat, přičemž doporučuji místa nahoře. Nemusíte tak čekat na Indy, kteří normálně sedí na složeném lůžku, a zároveň máte větší šanci ochránit svá příruční zavazadla.

Kromě zmíněných tříd, existují i možnosti luxusnějšího, ale i podstatně dražšího cestování. Dle mého názoru se však nejzajímavější setkání odehrávají v těch nejnižších třídách dopravy.

Pro představu – vyšší třídy jsou klimatizované s oddělenými kupéčky a co vyšší třída, to rozdíl cca 500 INR. Mezi 2. a 1. třídou může být rozdíl i dvojnásobek, záleží ale i na spoji, který si zvolíte.

Jako příklad uvádím cestu jodhpur – Bombaj:
  • 2. třída (sezení bez místenky) – 250 INR
  • Sleeper – 500 – 800 INR
  • 3. třída – cca 1 300 INR
  • 2. třída – cca 1 800 INR
  • 1. třída – od 3 000 INR

Motorka

Cestování motorkou po velkých městech je sebevražda, ale po zbytku země se jedná o skvělý dopravní prostředek. Během mého putování po Indii jsem potkala spoustu dobrodruhů, kteří cestovali skrz celou zemi na motorce. Většinou se ale jednalo o jejich vlastní stroj.

Pokud vás láká zapůjčení motocyklu ideálním místem je stát Goa. Doprava je tu na indické poměry relativně klidná a přehledná a budete mít šanci prozkoumat nejen nádherné pláže, ale i hlubokou džungli, která ukrývá úchvatné chrámy. Ceny za půjčení motorky začínají již od 150 INR na den (v případě dlouhodobého pronájmu lze cenu ještě smlouvat).

guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments