Tofu v mojí kuchyni mělo vždy své čestné místo, a jelikož český trh nabízí kvalitní a už předem naložené varianty, neměla jsem potřebu s ním až tak experimentovat. Většinou jsem sáhla po uzeném (moje nejoblíbenější), které chutná skvěle i bez dalšího nakládání a zdlouhavého marinovaní. Tím, že jsem se zdržovala na jednom místě sotva pár dní, bylo pro mě zároveň nejjednodušší variantou.

Situace se ovšem obrátila s příjezdem na Zéland, kde mám neustále při ruce mojí pojízdnou kuchyň. Miluju zeleninu, ale ani ta se nedá jíst pořád. Začala jsem tedy pokukovat po tofu. Nejdostupnější a nejlevnější tofu seženete v místních čínských obchodech, kde se prodává po kilech a stojí pár dolarů. Má to ovšem jeden háček – bílé tofu je samo o sobě nudné, bez chuti a struktury. Je potřeba mu věnovat náležitou péči, která se vám ale vrátí i s úroky. Sama jsem byla překvapená, co všechno se z téhle bílé, nemastné, neslané kostky dá vytvořit a jaké má široké možnosti využití!

Historie Tofu

Kořeny tofu sahají do Číny, kde se jedlo už od konce 2. století před naším letopočtem. V 7. století se rozšířilo směrem do Japonska a dalších zemí, jako je například Vietnam, Thajsko či Korea, kde dodnes patří k tradičním surovinám, bez kterých se neobejdou žádné tamní speciality.

Výroba Tofu

Základem dobrého tofu je dobrá sója. Čím kvalitnější suroviny se při výrobě použijí, tím lepší tofu vznikne. Sójové boby se propláchnou a namočí na několik hodin do vody. Následně se rozmixují i s vodou, v níž byly namočeny. Vznikne tak jemná kaše, která se následně vaří. Po chvíli vaření přijde na řadu pasírování, oddělení „mléka“ a pevné složky tzv. okary. Okara je vedlejší produkt, který se dá využít například jako přísada do omáček či pomazánek, ale pro výrobu tofu už užitečná není. Tofu se vyrábí pouze sražením sójového mléka.

Poté se tofu uloží do speciální nádoby a zatěžká se, čímž se z něj vytlačí přebytečná voda. Zátěž a doba působení určí konečnou konzistenci tofu – zda bude měkké nebo tvrdé. Nakonec se nařeže na kusy a dá se vychladit do nádoby s vodou.

Bílkovin na rozdávání

Tofu má především vysoký obsah bílkovin, což z něj činí ideální náhradu masa. Zároveň má vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, obsahuje cenné vitamíny (C, K, vitamíny skupiny B), minerály (vápník, zinek, hořčík, mangan, meď, fosfor, selen, železo a draslík) a přináší našemu tělu také kyselinu listovou a cholin.

Kde tofu uplatnit

Tofu má velice široké spektrum využití, a jakmile ho máte jednou připravené v ledničce vykouzlíte z něho spoustu zajímavých receptů. Nejčastěji ho používám na přípravu asijských jídel od kari,přes polévky a stir fry, dále ho přidávám do supermís nebo nejrůznějších salátů či k luštěninovým kaším. Ale někdy ho lze použít i jako náhradu za vajíčka nebo sýry.

Jak na tofu krok za krokem

1.Vysušení

Ať už na Zélandu nebo u nás doma, tofu se vždy prodává v nálevu. Jedná se o tekutinu, kterou je tofu nasáklé a nemá vůbec žádnou chuť. Prvním krokem je tedy, co nejvíce téhle tekutiny odstranit, aby ji později mohla nahradit chutná marináda. Představte si tofu jako houbu, kterou zmáčknete, tím se i poměrně zmenší její objem, ale jakmile ji opět vystavíte tekutině, všechnu ji absorbuje.

Jednoduše celou kostku zabalte do čisté utěrky a zatěžkejte, něčím, co máte zrovna po ruce – většinou sáhnu po hrnci naplněného vodou. Ideálně nechte tofu odpočívat několik hodin, aby se vylisovalo co nejvíce tekutiny.

Metoda pro nedočkavce

Pokud ovšem nemáte potřebný čas, oblíbila jsem si následující metodu, kterou popravdě používám nejčastěji.

Tofu nakrájím na cca 2 centimetrové plátky, které pokladu na čistou přeloženou utěrku. Přikryju další přeloženou utěrkou a zatížím alespoň na 30 minut. Poté tofu obalím v kukuřičném škrobu a upeču v předem vyhřáté troubě na 220 °C dozlatova, cca 15 -20 minut (tofu lze opéct i na pánvičce). Pozor kousky tofu se nesmějí dotýkat, jinak by se připekly k sobě.

V podstatě by se dalo říct, že škrob rychle vsákne přebytečnou tekutinu a při pečení vytvoří křupavou krustu. Takto připravené tofu lze ihned připravit s oblíbenou marinádou, nebo ještě lépe ho naložit – čím déle, tím lépe, ale postačí i pár hodin.

2. Marinovaní

Velice důležitý krok, kde se odehrává veškerá chuť, je marinovaní. V tomto kroku můžete povolit uzdu své fantazii a použít všechno, co máte rádi a používáte klidně i na nakládání masa – od hořčice, bylinek, nejrůznějšího koření, sezamového semínka, ochuceného oleje až po sójovou omáčku, kari a miso pastu, indické pickles a spoustu dalšího…. Ovšem jenom u bylinek bych nezůstávala. Marináda by měla být vždy dostatečně výrazná.

Nejčastěji používám marinádu ze sójové omáčky, sezamového oleje a koření jako je třeba garam masala, kari… Často přidávám chilli omáčku nebo indické pickles, přírodní sladidlo (při pečení krásně zkaramelizuje), prolisovaný česnek a nastrouhaný zázvor.

Příprava tofu bez marinování

Tofu je běžně k dostání v obchodech se zdravou výživou, ale i ve větších supermarketech. Nejvíce jsem si oblíbila českou značku Sunfood, která vyrábí chutné tofu, a to hned v několika variantách a nejrůznějších příchutí. Pokud tedy nemám čas nebo prostor tofu marinovat, sáhnu po předem marinovaných kouskách.

Další variantou, kterou jsem si zamilovala zejména ke snídani místo vajíček, je rozdrobené tofu smíchané s kořením a osmaženou zeleninou.  To totiž není nutné předem marinovat, jelikož malinké kousky obalené v chutné omáčce jsou skvělé i tak.

3. Pečení

Dalším krokem je tepelná úprava. Pokud mám při ruce troubu, vždycky tofu skončí v ní. Většinu času navíc používám staré pánvičky, na které se všechno chytá a připéká, což v troubě nehrozí. Naložené tofu vždy peču na pečícím papíře na zhruba 220 °C dokřupava z obou stran cca 15 – 25 minut.

4. Smažení

Přípravu tofu na pánvi bych doporučila, pokud vlastníte kvalitní s nepřilnavým povrchem, jinak se může hravě stát, že připravená marináda (zejména marinády s medem, kari pastou, protlakem atd.) skončí připečená na pánvi, místo na tofu.

Když zrovna nemám po ruce troubu připravuji jednodušší marinádu pouze ze sójové omáčky a koření, která se na pánvi tolik nepřipéká.

5. Skladování

Naložené tofu vydrží v ledničce klidně i týden (v dodávce většinou marinuju pouze přes noc), proto mám vždy připravené nějaké do zásoby, abych ho mohla uvařit kdykoliv mě popadne chuť. A hlavně, čím déle je tofu naložené, tím více marinády do sebe vstřebá!

Tofu je skvělým sójovým produktem, které příjemně osvěží nejenom bezmasou stravu a určitě si zaslouží náležitou pozornost!

401 thoughts on “Jak nakládat (s) tofu krok za krokem”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *