Starý Budín
Stačí nasednout na tramvaj, z centra je to číslo 6, a za pár minut jsme se přesunuli na druhý břeh Dunaje, tedy do Starého Budína.
Po pár set metrech na nás už kouká první památka Budína – kostel sv. Anny, který patří k nejkrásnějším ukázkám místního baroka. Výstavba byla zahájena v roce 1740, avšak vysvěcení se kostel dočkal až začátkem 19. století, jelikož byl poškozen zemětřesením. Uvnitř se nachází skvostná barokní kazatelna, která nese pozlacené detaily a lavice zdobí složitě vyřezávané panely s figurativními výjevy. Bohužel se kocháme jen exteriérem, jelikož kostel byl zavřený.
U kostela nemůžete minout výhled na nejkrásnější památku v Budapešti – budovu parlamentu. Pořídili jsme krásné fotografie, ale návštěvu jsme nechali až na druhý den.
Historické jádro
Od kostela už šplháme směrem vzhůru k neméně krásné památce, Rybářské baště (Halászbástya), kde se nachází hlavní památka hradního vrchu, Matyášův chrám (Mátyás templom).
Tento katolický chrám je důležitou historickou budovou. Kdyby jeho zdi mohly mluvit, řekly by nám opravdu hodně nejen o historii samotného města, ale i celého Maďarska. Kostel má výrazné prvky gotické architektury, i když původně tomu tak vůbec nebylo.
Kostel nechal postavit maďarský král Štěpán I. Svatý (Szt. István) na počátku 11. století a byl zasvěcen Panně Marii. Později byl zničen během invaze Mongolů a rekonstrukce probíhala na objednávku Matyáše Hunyadi, na jehož počest byl i později přejmenován. Během expanze Osmanské říše v polovině 12. století byl kostel přestavěn na mešitu a zmizeli tak kostelní oltáře a nástěnné malby.
Současná podoba pochází až z konce 19. století, a i když si myslíte, že kostelů jste viděli stovky, neváhejte tento kostel navštívit. Originální a zcela rozdílná výzdoba tento kostel odlišuje od statisíců v celé Evropě, a vstupné 1 400 HUF za to určitě stojí.
Za menší příplatek se dá návštěva zkombinovat i s vyhlídkovou věží.
Po prohlídce kostela nesmíte minout procházku Rybářskou baštou, odkud je krásný výhled na Pešť. Obecně lze říci, že bašty mívají povětšinou vojenský charakter, ta Budapešťská ho však nikdy neměla. Byla vystavěna v letech 1901 až 1903 nad Rybářským městečkem a odtud pochází nepochopitelný název.
Špičaté stříšky, které vypadají přímo pohádkově, mě na první pohled učarovaly, a pokud byste si chtěli dát nejdražší svařák v Budapešti, tak to bude jednoznačně v restauraci situované na ochozu bašty. Musela jsem si vystát 10 minutovou frontu a zaplatit za dva svařáky 1 019 HUF, ale za dech beroucí výhled na Pešť to stálo.
Moje představy pití svařáku po litrech, však byly hned první den zbořeny. Problémem nebyla cena, ta se pohybuje okolo 300 HUF za kelímek, ale chuť tohoto teplého nápoje. Těžko říci jestli ho Maďaři vyrábí z vína, protože veškerá chuť byla přebita cukrem.
V Budíně se nachází pramálo restaurací, ale my měli štěstí a narazili na super bistro. Nachází se cestou z kostela sv. Matyáše směrem ke Královskému paláci.
Vár bistro prozradí obří příbory místo kliky, a pokud se sem vydáte do 14:00, můžete využít výhodné polední menu. Na výběr jsou tu desítky jídel včetně salátu, čalamády a dezertu.
Nenapadá mě lepší program na večer než koupě dobrého maďarského vína, a vypít ho společně se Standou na opevnění Královského paláce se západem slunce.
Královský palác neboli Budínský hrad (Budai Vár) prošel po dobu své existence řadou proměn. Na jeho místě byl původně postaven gotický palác, jenž byl postupně přestavěn na současný hrad. V prostorách hradu se nachází muzeum, galerie a knihovna.
Na kopec, kde stojí hrad, se dá vyjet 141 let starou lanovkou. Určitě se jedná o zajímavou jízdu, ale cena a směšně krátká jízda nás odradila (800 HUF).
Mosty přes Dunaj
Zpět do Peště se dostáváme přes nejstarší a nejkrásnější most ve městě – Řetězový most (Széchenyi Lánchíd). Most nechal postavit hrabě István kvůli nešťastné příhodě, která se mu podle místních přihodila. Jednoho dne spěchal na pohřeb svého otce do Budína, ale jelikož byl tehdy Dunaj částečně zamrzlý, nefungoval přívoz, a on ke svému velkému smutku pohřeb zmeškal. Obyvatelé města doslova milují historky spojené s tímto mostem.
Most byl postaven v polovině 19. století, ale stejně jako ostatní mosty v Budapešti byl zničen během druhé světové války. Dnešní podobu dostal až v roce 1949, kdy byl obnoven k výročí 100 let od svého postavení. Cestu přes most si můžete vychutnat jak pěšky, autem tak i městskou hromadnou dopravou.
Mezi další známe mosty patří například Alžbětin most (Erzsébet híd), který byl pojmenován na počest císařovny Sissi, manželky Františka Josefa. Na rozdíl od ostatních zničených mostů nebyl obnoven ve své původní podobě a roku 1964 byl přebudován. Jedná se o mohutný lanový most o délce 380 metrů, po kterém vede šestiproudová silnice. V neposlední řadě je to most Svobody (Szabadság híd). Pochází z konce 19. století a byl původně znám jako Most Františka Josefa. Pokřtěn byl samotným císařem, jehož styl konstrukce se podobá například stavbě Eiffelovi věži.
Nová část města – Pešť
Hlavní tepnou města je jednoznačně 2,3 km dlouhá ulice města – Andrássyho třída. Ulice začíná u baziliky sv. Štěpána (Szent István bazilika) a končí na náměstí Hrdinů (Hösök tere). Naleznete zde řadu muzeí, divadel, významných a krásně zdobených městských budov a také celou plejádu obchodů s luxusním zbožím, restaurací a kaváren. Směr třídy také kopíruje nejstarší trasa metra ve městě (po londýnském druhé nejstarší v Evropě).
Bazilika sv. Štěpána
Vstup do baziliky je za 2 eura, ale stačilo se usmát na místního kněze a prošli jsme zadarmo. Určitě se vydejte na vrchol kopule za poplatek 500 HUF, odkud je nádherný výhled na město.
Co se historie týče, výstavba započala v roce 1851, ale celé dílo bylo dokončeno až v roce 1905. Stavba má hlavní kopuli vysokou 96 metrů a je tedy stejně vysoká jako parlament. Kostel pojme více než 8 500 lidí a stal se tak největší sakrální budovou ve městě.
Uvnitř jsou mimořádně velké varhany, ale jednoznačně největším a zároveň nejpodivuhodnější lákadlem je mumifikovaná ruka krále Štěpána. Je uložena v kapli svaté Pravice a po vhození 100 HUF do pokladničky ,se malá budova ukrývající ruku rozsvítí, a vy uvidíte ruku v plné kráse.
Legenda vypráví, že v 9. století se v Evropě na rychlých koních objevily kočovné kmeny s ostrými šavlemi odněkud z Asie, ale král Štěpán je sjednotil. I řekl: „Milujte a ochraňujte svoji zemi nadevše.“ Pak jim prstem pohrozil, aby si to pamatovaly, a i když čas proměnil Štěpánovo tělo v prach, jeho ruka se zázrakem zachovala dodnes jako memento svornosti potomků.
Dům teroru
Dál po Andrássyho ulici směrem k Náměstí Hrdinů jsme dorazili k dalšímu bodu dnešního programu, který v sobě nese velice smutnou, ale zajímavou historii Maďarska. Už samotný název napovídá – Dům teroru (Terror Háza).
V celém areálu je bohužel přísný zákaz focení (kromě vstupní haly, kde se nachází tank a fotografie zesnulých), ale takový zážitek se zapomíná velice těžko. Dle mého názoru je toto nejvíce působivé muzeum v Budapešti.
V roce 2002 zde vznikla pozoruhodná sbírka, která má ukazovat a pomoci pochopit zločiny obou diktatur – fašismu a komunismu.
Tato dobová expozice je ozvláštněna spoustou moderních multimediálních prvků, prezentací a světelných efektů. Muzeum je sice více zaměřeno na komunismus, ale i tak poodhaluje hrůzy obou režimů. Otvírací doba je každý den kromě pondělí od 10:00 – 18:00. Pokud vám je do 26 let, nezapomeňte si sebou vzít občanku, abyste dostali poloviční slevu na vstupné, které je jinak 2 000 HUF.
Městký park a náměstí Hrdinů
Na samotném konci Andrássyho třídy, se nachází rozlehlý městský park. V létě vyhledávané místo odpočinku a relaxace se v zimním období mění na velké městské kluziště.
Vedle parku se nachází náměstí hrdinů s dominantním vysokým sloupem se sochou archanděla Gabriela. Po obou stranách se nachází kolonády se sochami maďarských hrdinů. Na náměstí také nalezneme muzeum Krásných umění a Dům umění.
Adventní trhy
Největší Adventní trhy začínají u ruského kola a spletí uliček dojdete až k Dunaji, kde se nachází srdce trhů na náměstí Vörösmarty tér, přímo u stejnojmenné stanice metra. Krásné bohaté trhy plné tradičních výrobků a jídla, nás ale zklamaly závratnými částkami. Taková grilovaná maďarská klobása vás vyjde na 3 000 HUF!
Takže kromě tradičních jídel jako lángos, štrůdl či flódni – vynikající maďarský židovský koláč z ořechů, jablek máku a džemu, nedoporučuji se na trzích stravovat a raději navštivte bistro, kde dostanete tradiční chutné maďarské jídlo za poloviční cenu.
Samozřejmě jsem neodolala a musela ochutnat pravý maďarský lángos. Lang znamená maďarsky plamen. Kdysi zbývalo po pečení chleba těsto a ze zbytků se pekly na ohni (blízko plamenů, které šlehaly z pece) placky. Časem pece vymizely a začaly s na tento způsob smažit kynuté placky v oleji. Do těsta se přidávaly i vařené, rozmačkané brambory.
V Maďarsku se prodává spousta variant (se zelím, ovčím sýrem, česnekem), ale tradiční je příprava s česnekovým potěrem a zakysanou smetanou. Musím uznat, že jsem postrádala naši českou variantu česnek, kečup a sýr. Tato smažená kynutá placka vás na trhu přijde na 1 000 HUF. Upřímně jsem si oblíbila spíše variantu pečeného lángose v peci.
Velká synagoga
V Maďarsku a obzvlášť v Budapešti je vysoký počet židů, kteří v 19. století založili židovskou obec v Alžbětině městě. Židé se v podstatě bez problémů začlenili do maďarské společnosti, a tak zde vzniklo několik synagog. Ovšem jen jedna je ta největší a nejkrásnější v Evropě, a k té my právě směřujeme.
Velká synagoga byla vybudována v roce 1859, je tvořena třemi síněmi, ve kterých pojme až 3 000 věřících, a podle ortodoxní tradice má oddělené síně pro ženy a muže. V roce 1931 zde vzniklo muzeum, které můžete za předražené vstupné 3 000 HUF navštívit. Pokud se ale jako my trefíte na pátek po 13. hodině, máte smůlu, jelikož bude zavřeno. Dále se vyhněte sobotám, jelikož se slaví nejdůležitější svátek pro židy – šabat, během kterého mají přikázáno odpočívat.
Parlament
Podél břehu Dunaje se rozprostírá nejhezčí a největší stavba v zemi, budova parlamentu (Országház). Při stavbě bylo využito 40 miliónů cihel, půl miliónu ozdobných kamenů a přes 40 kilogramů zlata. Budova má 691 místností, 10 nádvoří a 27 bran o celkové rozloze přes 65 000 m².
Parlament byl postaven na přelomu 19. a 20. století má dvě identické zasedací síně, ale v současnosti se využívá pro zasedání parlamentu pouze jedna a druhá slouží k prohlídkám. V budově parlamentu jsou také vystaveny maďarské korunovační klenoty.
Prohlídka parlamentu trvá 50 minut a vstupné je 2 520 HUF, studenti do 26 let a důchodci platí polovinu. Budova je otevřena ve všední dny a soboty od 8 do 16 hodin. Prohlídky v angličtině probíhají každý den v 10, 12 a 14 hodin.
Taková otevírací doba alespoň stála na internetu. Jaké bylo ovšem naše zklamání, když jsme zjistili, že z důvodu ceremoniálu byl celý areál toho dne zavřen. Kochali jsme se tedy pouze pohledem zvenku a krásu interiéru jsme nechali na naší představivosti.
Město 120 pramenů
V Budapešti nalezneme přes 30 léčivých pramenů, které jsou celosvětově známé pro své blahodárné účinky. Můžete si vybrat z nepřeberného množství termálních lázní, ať už moderních, historických připomínající antické lázně, tak i tradičních tureckých, které se dochovaly z dlouholeté okupace Turky.
Za nejhezčí a historicky velice zajímavé jsou považovány turecké lázně Rudas, které jsou pro ženy přístupné pouze každé úterý. Jednoznačně nejznámější, ale také nejvíce turisticky zatížené jsou lázně Gallert. Pokud se tedy chcete vyhnout turistickému masokombinátu, doporučuji návštěvu jiných lázní. My zvolili na doporučení našeho hostitele staré turecké lázně Kiraly.
Lázně Kiraly
Lázně pocházejí z 16. století a jejich historie dýchá s každého póru zděných prostor. Sice by mohli vyměnit starší vybavení, které připomíná komunistickou nemocnici, ale jakmile vstoupíte do areálu s termálními koupelemi, je všechno zapomenuto. Vstupné činí 2 400 HUF a můžete celé odpoledne relaxovat jak je libo. Nezapomeňte si vzít ručník, jinak vás vyjde návštěva o 800 HUF více.
Areál lázní nabízí dvě sauny, eukalyptovou páru, velký bazén s pramenitou horkou vodou, která má 36 °C , dále další bazénky s vařící vodou ale i mrazivě ledovou. V neposlední řadě se zde nachází vířivka a venkovní vyhřívaný bazének. Musím uznat, že po 2 a půl hodinové relaxaci, jsme vyšli z lázní jako na obláčku a naše tváře zdobil úsměv od ucha k uchu. Jednoduše řečeno návštěvu lázní nesmíte vynechat, takže až budete balit věci sebou, nezapomeňte přibalit plavky.
Co zbývá na příště?
Budapešť jsem si zamilovala. Kdybych měla město k něčemu přirovnat, zvolila bych menší, čistší, levnější a klidnou Prahu. Určitě si na návštěvu hlavního města Maďarska vyhraďte alespoň 3 dny. No a pokud se do Budapeště vydáte během krásných letních měsíců, do harmonogramu bych určitě zařadila Gellértský kopec, kde se nachází citadela s krásným výhledem (to máte, ale i z hradu), či Markétin ostrov (Margit sziget), který nabízí krásná zákoutí pro piknik anebo relaxaci v japonské zahradě (dojedete sem autobusem č. 26).