Vykouslá zátoka pod Coromandelským poloostrovem je požehnána sluncem a krásnými písečnými plážemi. Není tedy divu, že dostala jméno Bay of Plenty (Zátoka hojnosti). Na straně druhé je tu nedaleké město Rotorua, jež nabízí termální prameny, příjemné pěší výlety v okolí nebo projížďku kajakem po zdejších řekách a jezerech. Sopečná činnost mění ráz celého regionu a vzdouvající sirný plyn mu dodává jeho typický zápach zkažených vajec. Oblast je také protkaná maorskými tradicemi a právě zde máte možnost okusit jedinečnou kulturu prvních osadníků Nového Zélandu.

Nudit se tu zkrátka nebudete! A pokud máte nějaký čas nazbyt, můžete si přivydělat na kiwi sadech, kde farmáři zoufale hledají pracovníky, především v období sklizně.

Ať už sem míříte za prací nebo zábavou tento region nabízí obojí a tady je výčet toho nejzajímavějšího.

1. Termály ve městě Rotorua

Město síry a silného zápachu. Možná to nezní příliš lákavě, ale kde jinde můžete spatřit několik desítek metrů vysoký geotermální gejzír, ve městských parcích si během procházky smočit nohy v termálním bazénku, nebo ještě lépe, se v jenom z nich vykoupat.

Smrad zkažených vajec nás provázel na každém kroku, dokonce jsme se ho nezbavili ani v kempu. Přes prvotní náznaky zvracení jsme se ale rychle přenesli a na návštěvu města ráda vzpomínám.

Co neminout

  • Government Gardens – rozjímání v upravených anglických zahradách.
  • Kuirau Park – geotermální radovánky a procházka podél bublajících bahenních jezírek, a to zcela zadarmo.
  • Termální rezervace Te Whakarewarewa – hlavním lákadlem je 30 metrů vysoký gejzír Pohutu a termální vesnice, kde dodnes žijí původní obyvatelé. Návštěvníka ale může odradit vstupné 50 NZD do termální rezervace a 35 NZD do termální vesničky.
  • Jezero Rotorua – plavba po jezeře nad vyhaslou sopkou nebo nenáročná procházka po severním břehu – Hamurana Springs.
  • Redwoods Whakarewarewa Forest – magický lesopark je prošpikován nejrůznějšími pěšími, ale i cyklo trasami.
  • Adrenalin na řece Kaituna – rafting na divoké vodě, projížďka na kajaku, nebo návštěva vodopádů Okere Falls suchou nohou.

2. Posezení u točeného piva ve městě Tauranga

Jedno z nejrychleji rostoucích měst Nového Zélandu, město Tauranga, jsme navštívili hned několikrát, a to nejenom kvůli místním špičkovým mini pivovarům, umělecké scéně a krásné pláži. Ale hlavně kvůli veřejnému bazénu se sprchou, po náročných dnech na kiwi sadech.

S každou návštěvou se mi ale atmosféra města zarývala hlouběji pod kůži, až jsem si to tady tak nějak zamilovala. Jako vzpomínku jsem si dokonce odnesla hand poked tetování z Tattoo Art Festival, plného nadaných umělců z celého světa.

Při návštěvě města rozhodně zavítejte do originální „čtvrtě“ vybudované z kontejnerů, kde si můžete pochutnat na pouličním jídle a vše spláchnout prvotřídním pivem z místních pivovarů.

Není to ale jenom o pivu. Ve městě se nachází i zajímavá galerie, spousta pěších procházek a nebo třeba historický skanzen Historic Village, který skrývá originální obchůdky, útulné kavárny a spoustu workshopů.

3. Výšlap na Mt Mauganui

Širší okolí Taurangy nabízí spoustu zajímavých aktivit a právě jednou z nich je i výšlap na 232 metrů vysoký kopec, často nazývaný pouze Mount. Strmý výstup na vrchol nás odměnil nádherným výhledem, který jsme zakončili procházkou po přilehlé pláži Mount Beach, jež si nárokuje titul předního surfařského centra Nového Zélandu. V neposlední řadě to jsou přilehlé kavárny, restaurace a stylové bary dotvářející fantastickou atmosféru celého městečka.

4. Surfování na Papamoa Beach

Surfové prkno zdobí naši dodávku od prvních kilometrů, ale najít padnoucí neopren, to se ukázalo jako téměř nadlidský úkol. Jedna věc je si zkoušet kalhoty, ale soukat se do desítek neoprenů, jsem začala nesnášet. Takže jsem i s přicházejícím podzimem a klesajícími teplotami otužovala tělo i duši.

Naštěstí jsme během našeho pobytu v Bay of Plenty narazili na božskou pláž Papamoa Beach, kde jsem si na neopren téměř nevzpomněla. Několikrát jsme si parádně zařádili na vlnách a Standa opět zkoušel štěstí s prutem. Tato úchvatná pláž je součástí stejnojmenného předměstí, kousíček za Mt Manganui. Vládne tady pohoda a klid, za kterým jsme se hned několikrát vrátili.

5. Grilování v McLaren Falls Park

Jelikož je Nový Zéland krajina věčně zelená, člověk si ani neuvědomí, že je vlastně podzim. My měli ovšem to štěstí, že jsme narazili na nádherný McLaren Falls Park, kde se podzim předvedl ve své plné kráse.

Jedná se o 190 ha rozsáhlou oblast, pár kilometrů od rušného města Tauranga, která vznikla po uzavření vodní elektrárny. Vysázelo se zde neskutečné množství stromů a dalších rostlin, které postupem času vytvořily unikátní botanickou zahradu a zároveň jakýsi safari park. Společnost nám totiž dělalo stádo několika desítek ovcí a nespočet ptactva poletující v okolí nádrže.

Z celé oblasti sálá neskutečná pohoda, kterou si lze vychutnat poblíž kempů s piknikovými stoly a barbecue. Park je také prošpikován krásnými nenáročnými treky, které nás zavedly do nádherných zákoutí s úžasným panoramatickým výhledem.

Práce na kiwi sadech v okolí Te Puke

Kiwi je na Novém Zélandu pojem a právě hlavním městem tohoto chlupáče je Te Puke. Jinak ospalé a ničím nezajímavé městečko, ožívá každoročně během období sklizně v měsících březen až červen. Pásy v tamních pack housech se nezastaví, práce je tu více než ochotných backpekerů, kteří ročně sklidí několik tisíc tun.

Ovšem pokud nehledáte práci, nebo se nechcete vyfotit s obřím kiwi, vyhněte se Te Puke obloukem. Možná za mě mluví moje stále bolavá záda ze sběru, ale rozhodně jsou daleko hezčí místa, která si zaslouží vaši pozornost!

6. Rybaření na Maketu Beach

Směrem dál po pobřeží Bay of Penty se ocitnete v historické vesničce Maketu, která ovšem pamatuje lepší časy. Spíše nežli historie připlutí kánoe Te Arawa ke břehům Nového Zélandu, jsou to domácí Maketu Pies a malebná pláž, které lákají k její návštěvě. Slunečné dny přímo vybízejí k nahození prutu, a když budete mít štěstí, úlovek si můžete ogrilovat na přilehlém grilu.

V Maketu se nachází i freedom camping s nádherným výhledem na oceán, který si užijete i bez prkna nebo prutu. Společnost vám zaručeně budou dělat hladoví a odrzlí rackové, tak si dejte pozor nedopadnete jako já při vaření stir fry.

7. Procházka po okolí města Whakatane

Naše cesta podél Zátoky hojnosti skončila u ústí řeky Whakatane a stejnojmenného městečka. Skutečný ráj stromů pohutakawa je významnou zemědělskou oblastí s krásnými plážemi, příjemnými procházkami a proslulými lodními výlety na nedaleký ostrov Whale Island nebo vzdálenější skvost, vulkanický ostrov White Island.

Nejlepším způsobem jak prozkoumat Whakatane je jednoznačně pěšky. Podél řeky vede příjemná nenároční trasa až k podivuhodné soše Wairaky, kde nás zlákaly piknikové stoly k odpočinku a uvaření oběda. A pokud se chcete protáhnout ještě o trochu víc, směřujte vaše kroky k trase Kohi Point Walkway. Jedná se o zhruba čtyřhodinový trek lesem s nádhernými výhledy z útesů.

Maorové na Novém Zélandu

Kontrast místní úchvatné přírody se mísí s historií a tradicemi místních obyvatel a dodnes patří maorská kultura nesmazatelně k duchu této jedinečné ostrovní země. Právě polynéské kmeny objevili pobřeží Nového Zélandu a to údajně již v roce 800 n.l. a vytvořili zde první osadu na ostrovech Aotearoa.

Původní jméno Zátoky hojnosti, Te Rohe o Mataatua, je tak připomínkou pradávné kánoe, jež doplula ke břehům ostrova a právě v tomto regionu dodnes narazíte na nejvýznamnější kmenové skupiny a máte tak jedinečnou možnost nahlédnout do tajů, tradic a života Maorů. A pokud budete mít štěstí, zažijete tradiční hostinu hangi a uvidíte tance haka poi. Ovšem historie maorské kultury má i své stinné stránky, které se podařilo zachytit ve filmu Once Were Warriors.

8. Omanawa Falls

Zamčená brána a několik varovných cedulí. Tak přesně takhle nás přivítal začátek treku k nedalekým vodopádům Omanawa Falls. Neobtěžovali jsme se studováním terénu nebo cesty k nim vedoucí, což, jak se později ukázalo, nebyl zrovna nejlepší nápad. Trasa k vodopádům je oficiálně zavřená, nenechte se ovšem zastrašit. Sice se jedná o fyzicky a především psychicky náročnější sestup, ale pokud seberete špetku odvahy a opatrnosti, budete náležitě obměněni.

Původní tunel je již několik let zavřený a rozhodně se nesnažte podlézat nebo přelézat žádné ploty. Věřte mi, tudy cesta nevede, o tom jsem se osobně přesvědčila. Během let zákazu se k vodopádům vyšlapalo několik cest. Stačí tedy jednu z nich najít. V podstatě musíte obejít uzavřenou bránu (jedna stezka začíná u cesty s výhledem na vodopády a druhou jsme objevili na křižovatce k ní). První část treku tedy nevede dolů, nýbrž strmě nahoru. Nenechte se tedy zaskočit. Jakmile nadejdete uzavřený tunel začne se cesta stáčet doleva, strmě dolů. Před cílovou rovinkou narazíte na několik žebříků, které vás zavedou do spodní části přímo k vodopádům.

Abyste si vodopády vychutnali naplno, musíte se namočit! Za několik metrů padající masou vody se totiž nachází jeskyně, odkud je nejhezčí panorama! Vrazte tedy za sucha a pokud možno teplejších měsíců, jinak se vám, stejně jako nám, nebude chtít do ledové vody skočit!

9. Wairere Falls

Nový Zéland je země tisíců vodopádů. Od těch nejmenších, přes tajemné ukryté v džungli, až po kaskády vysoké několik desítek metrů nabízející úchvatné výhledy. Některé stojí za návštěvu, u jiných nevadí, když je při cestování vynecháte.

A právě Wairere Waterfall byste si rozhodně neměli nechat ujít! Největší vodopád na Severním ostrově, mě doslova učaroval. Nejenom kvůli své výšce, ale zejména kvůli úžasnému výhledu a faktu, že se dá vyšplhat na samotnou hranu, kde voda padá ze 153 metrů.

Z úchvatného slunečného pobřeží jsme se vydali směrem dál za město Rotorua, kde jsme narazili na centrální plošinu a magické jezero Taupo. Využili jsme tak pauzu mezi sběrem zeleného a zlatého kiwi a vydali se po stopách Froda Pytlíka k tajemné Hoře osudu. Naše cesta tak měla další zajímavou odbočku. Ale o tom až v příště.

guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments