Hlavní město Gruzie, Tbilisi, se rozkládá v údolí podél řeky Mktvari. Oficiálně má stejný počet obyvatel jako Praha, neoficiálně však necelé 2 miliony. Město bylo založeno v 5. století králem Vachtangem Gorgasalim, který podle legendy během lovu zranil jelena, a ten se v místních teplých pramenech zázračně uzdravil (legenda mi nápadně připomíná vznik Karlových Varů). Druhá varianta legendy je mnohem brutálnější – tvrdí, že střelený bažant se v místních pramenech uvařil (vrtá mi hlavou, co to má společného s léčivými účinky pramenů). Každopádně teplé prameny daly městu jméno Tbili, což znamená teplý.
Tbilisi bylo mnohokrát dobyto různými nájezdníky a dodnes tu žije velká arménská menšina a vedle synagog, zde fungují i mešity, díky čemuž město dodnes neztratilo svoji pestrost.
Doprava
Cesta z letiště
V podstatě existují tři způsoby jak se z letiště dostat do centra. Nejpohodlnější a zároveň nejdražší je taxi. Před budovou letiště jich najdete dostatek. Cena z centra na letiště se pohybuje okolo 25 GEL. Velmi pohodlná a levná, ale značně omezená, je doprava místním vlakem. Budova nádraží se nachází přímo naproti letištní hale a poznáte ji podle krásného kulatého portálu. Lístek stojí pouze 0,5 GEL a lze jej zakoupit i u průvodčího. Poslední možností je autobus. Mezi osmou ranní a osmou večerní jezdí každých 30 minut linka číslo 37 přímo od příletové haly. Jízdné stojí také 0,5 GEL.
MHD v Tbilisi
Tbilisi jako hlavní a největší město je jediné, které má i podzemní dopravu, ovšem v podobném stavu jako pražské metro cca před pětadvaceti lety. Cestovat lze pouze s kartou Metro Money, za kterou se platí 2 GEL. Karty jsou vratné, pokud si ovšem uchováte účtenku a kartu vrátíte během dvou měsíců. Cena za jízdu se liší podle počtu stanic mezi nástupem a výstupem. Obecně ale platí, že je to méně než 1 GEL a na krátkých trasách to může být pouhých 30 tetri.
Kromě metra obsluhuje Tbilisi i hustá síť maršrutek a autobusů, do jejichž modernizace město v posledních letech hodně investovalo. V autobusech lze také využít platební systém Metro Money, s tarifem od 0,3 – 0,5 GEL.
Památky města
Dominantou města je Narikala, stará, mnohokrát dobytá a přestavovaná pevnost, která nabízí krásný výhled na město a řeku. Nenechte se zmást atmosférou, kostel uvnitř pevnosti je nově postavený, byť podle původních plánů. K pevnosti lze vystoupat pěšky nebo vyjet novou lanovkou od stejnojmenného kostela na protějším břehu.
Další atrakcí Tbilisi jsou sirné lázně ve čtvrti Abanotubani, která leží přímo pod pevností. Kromě veřejných lázní, kde se můžete za drobný peníz osprchovat v teplé sirné vodě, si lze pronajmout i soukromé místnosti.
Vedle pevnosti nemůžete přehlédnout monumentální sochu, která se jmenuje Kartlis Deda – Matka Gruzie. Pod sochou se rozprostírá velká botanická zahrada.
Ulice Leselidze, která vede až k mostu Metechi, tvoří jednu z tepen hlavního města. V blízkosti se nachází prastará katedrála Sioni. Velikostí a významem jí konkuruje pouze nově postavená katedrála Svaté Trojice, která je nepřehlédnutelná ze všech koutů města.
Úzké uličky starého města se táhnou až k mostu Baratišvili. Kousek od něj můžete nalézt v malé zahradě malebný kostelík z 6. století Ančischati, který má příjemnou a klidnou atmosféru.
Na staré město navazuje městská část Garetubani s okázalými budovami z 19. století. Hlavní tepnou současného Tbilisi je ulice Rustaveli, která vybíhá z náměstí Svobody (Tavisuplebis moedani) a je lemovaná vládními budovami, kostely, divadly, obchody i nejedním muzeem. Nad ní se zvedá další z dominant města, kopec Mtacminda se zábavním parkem a televizní věží. Na úbočí kopce si lze povšimnout kostelíku Mamadaviti s hřbitovem – panteonem významných gruzínských literátů, umělců a politiků.
Kam na jídlo
Tbilisi nabízí hned několik skvělých restaurací. Opravdu je z čeho vybírat. Zajít byste měli do tradiční restaurace, kde se servírují pouze předkrmy a plněné knedlíčky Khinkali a do restaurace Samikitno, která má otevřeno 24/denně. Objednat si zde můžete z velké škály tradičních předkrmů, hlavních jídel a dalších typických gruzínských pokrmů jako Katchapuri či vynikající pokrmy z vlašských ořechů. Výhodou je menu v angličtině s fotografiemi všech jídel, což vám podstatně ulehčí výběr.
Nejenom kvůli domácímu vínu a pálence, vyrazte na místní market u stanice metra Didube. Koupit zde můžete všechno od domácích sýrů, čerstvého ovoce a zeleniny, přes koření, ořechy a spoustu dalšího.
Kde přespat
Tbilisi nabízí velké množství hostelů za příznivou cenu. Osobně doporučuji Leviatan hostel. Příjemné prostředí v centru města, skvělá cena a záruka, že zde potkáte spoustu dalších cestovatelů, se kterými můžete zajít do nedalekých barů na chachu nebo víno, dělá z tohoto menšího hostelu jeden z nejlepších ve městě.
Noční Tbilisi
Jak jsem se již několikrát zmínila v předchozích článcích, Gruzínci se umí bavit, a pokud zajdete do zdejších podniků, nudit se rozhodně nebudete. Ve městě se nachází několik restaurací s tradiční hudbou anebo mnoho barů, kde se prolíná tradice s vlivem západní Evropy. Takovým barem je například The Wall – bar v příjemném prostředí historického opevnění, s lahodným točeným pivem a originálními událostmi.
Okolí města
Mtskheta
Pouhých několik kilometrů za rušným Tbilisi, se nachází desetitisícové městečko Mskheta (Mccheta), které ohromí i naprostého bezvěrce majestátní katedrálou a kostelem situovaných na kopci nad městem. Díky své bezprostřední blízkosti Tbilisi je Mtskheta ideální místo k půldennímu výletu.
Doprava do Mtskhety je velice jednoduchá. Maršrutky odjíždějí z hlavního nádraží u stanice metra Didube každých pár minut, respektive než se maršrutka naplní, za poplatek 1 GEL. Horší je to s návštěvou klášterů, které jsou rozesety po okolních kopcích. K tomu budete potřebovat buď automobil, taxi, nebo budete muset stopovat či chodit pěšky.
Historie města
Mtskheta byla již od 4. století srdcem Gruzínského křesťanství a až do 5. století byla zároveň hlavním městem Gruzie. Teprve až král Vakhtang Gorgasali přesunul své vladařské sídlo do Tbilisi. Město ovšem zůstalo i nadále centrem duchovního života a dodnes se v místní katedrále odehrávají některé z nejvýznamnějších ceremonií gruzínské pravoslavné církve. S ohledem na bohatou historii města a zachované památky, bylo toto místo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Katedrála Svetitskhoveli, v překladu „Sloup života“, se nachází v samotném historickém srdci města. Byla vystavěna jako symbol konverze gruzínského státu na křesťanskou víru. Její významnost dokládá i fakt, že po řadu let sloužila jako místo posledního odpočinku pro mnoho gruzínských vládců a významných osob.
Dnes je katedrála největší dochovanou středověkou stavbou v Gruzii. Její vznešené vnitřní zdi jsou tvořeny překrásnými a často i neobyčejnými freskami. Exteriér je tvořen tradičními výtvarnými prvky, které můžeme pozorovat na téměř všech sakrálních stavbách v zakarpatské oblasti.
Legendou opředená historie katedrály
Velkolepá stavba byla vybudována v 11. století na místě, kde stával kostel postavený již ve 4. století. V jeho středu měl stát vysoký pilíř, který se ovšem nikomu nepodařilo zvednout ze země a usadit na místo. Po celonoční mši věnované uctění svaté Niny se jako zázrakem pilíř sám postavil do míst, kde bylo pohřbeno Ježíšovo roucho, které sem přinesl mtskhetský Žid Eliáš. Jeho sestra Sidonie roucho vzala do rukou a následkem silného náboženského zanícení zemřela. Její hrob později upadl v zapomnění, a byl opět objeven právě díky pilíři.
Jvari
Další sakrální stavbou, kterou se může městečko pochlubit, je kostel Jvari (v překladu Svatý kříž). Na první pohled obyčejný kostel pár kilometrů za Mtskhetou, se může pyšnit nádherným výhledem do okolí, díky němuž se návštěvníkům naskýtá pohled na Mtskhetu jako na dlani. Magicky působí i soutok dvou řek, Mtkvari a Aragvi, kde spolu kontrastují dvě odlišné barvy stejně jako údolí s okolními horami.
