Vietnam je bezesporu další krásná exotická destinace, která na rozdíl od nedalekého Thajska, není přeplněna turisty a je zde velmi jednoduché se na několik dní ztratit mezi místními obyvateli.

Vzhledem k totalitnímu režimu a dlouhé době nepokojů, se světu otevřela relativně nedávno. I proto vás okouzlí neobyčejnými zážitky, či překvapí svými cizokrajnými mravy. Na své si zde přijdou jak povaleči na plážích, tak i vášniví horalé, kteří můžou objevovat panenskou přírodu ve třinácti různých národních parcích. V neposlední řadě je to místní exotická voňavá gastronomie, která vás donutí se do bývalé země Indočíny zamilovat.

Když se řekne Vietnamec…

Hlavní město, Hanoj, se nachází na severu země. Vietnamci tvoří zhruba 80 % obyvatelstva, zbylá část jsou různá etnika. Duchovní život vietnamského obyvatelstva zformovaly 4 velké filozofie a náboženství – konfuciánství, taoismus, buddhismus a křesťanství. Po celá staletí se mísily, a tak vznikl název Tam Giao – Trojnáboženství.

Většina obyvatel jsou ale buddhisté, což se odráží i v jejich přátelském jednání. Moment, to jsem se spletla s Thajskem! Vietnamci jsou totiž velice osobitý národ a zejména obchodníci dokážou být pěkně nevrlí a neusměvaví. Samozřejmě to ale není pravidlem. Co si budeme nalhávat, taky nejsme zrovna usměvaví a pohostinný národ. Nenechte se tedy odradit trošku nepřátelským chováním místních a rozhodně do této úžasné země vyrazte.

Co se týká znalosti Vietnamců o Česku, někteří si vzpomenou na Československo, ale jelikož nemají povědomí o geografii, rozlišují pouze tři země – USA, Evropu a Austrálii. Pro Vietnamce jste prostě bílý bohatý turista.

Země tradičního kouzla a nevšední krásy

Horko těžko bych mohla vybrat nejkrásnější část země. Sever mě uchvátil rozmanitou přírodou zátoky Halong bay či mozaikou kaskádových rýžových políček, které obdělávají ženy v typických kónických kloboucích.

Dál podél východního pobřeží, které se táhne 1 600 kilometrů, na vás čeká spousta národních parků, mramorové hory, kouzelné město Hoi an osvětlené stovkou lampiónů či šnorchlování v průzračné vodě Jihočínského moře. Opominout ani nemůžu hlučné město Saigon a nedalekou deltu řeky Mekong, kde se lehce ztratíte v desítkách stovek kanálů.

Kdy vyrazit

Klimatické podmínky jsou různé. Sever Vietnamu leží v pásmu subtropickém, zatímco jih zasahuje do tropického pásma. Počasí je od mrazivých zim až po rovníkové podnebí v deltě řeky Mekong. Vietnamské počasí také ovlivňuje monzunové proudění – zimní monzun přichází od října do března (na jihu je v té době sucho a teplo), kdežto na jihu je období dešťů od května do listopadu. Nicméně každé období má svoje kouzlo, takže nelze vybrat špatně.

Krásným obdobím je zejména podzim, kdy je celá země poseta zlatými klásky rýžových polí, a chystá se sklizeň. Své kouzlo má i období oslav vietnamského Nového roku a s tím i spojených svátků Tết – Tết Nguyen Dan. Můžete se stát součástí bujarých oslav a zažít druhý Nový rok. Dejte si ovšem pozor. Během svátků Tết, je spousta služeb nedostupných, obchody zavřené, vlaky přeplněné a všechno je dražší (jak jsme oslavili vietnamský Nový rok v článku zde).

Cestovní víza

Pokud plánujete cestu do Vietnamu, je potřeba si zařídit cestovní víza. Záleží, jak do země máte v plánu vstoupit a podle toho jsou zde následující 2 varianty.

  1. Jestliže vaše dobrodružství bude do Vietnamu pokračovat pozemní cestou z Laosu, Kambodži či Číny, lze si sjednat víza v agenturách v dané zemi za několik dní. Osobně jsme překročili hranice s Kambodžou. Stačilo zajít do jedné z mnoha agentur v hlavním městě Phnom Penh, zanechat tam naše pasy a odlehčit peněženku o 60 dolarů a za 3 dny jsme měli víza vlepené v pase (největší koncentrace agentur se nachází v batůžkářské čtvrti u ulice č. 172).
  2. Další možností jak se do země dopravit je letecky. Spousta cestovatelů, kteří mají omezené časové podmínky, využívají nízko nákladových letů z Thajska s příletem do Hanoje či Saigonu. Vízum se lepí do pasu až ve Vietnamu na letišti. Předem ale musíte mít Approval letter – schvalovací dopis (někdy chybně zvaný zvací dopis), který vystavuje Imigrační úřad v Hanoji. Ten se zajišťuje přes internet. Celkově je to výrazně levnější a časově méně náročné nežli si zařizovat vízum na velvyslanectví. Osobně nemám s touto alternativou zkušenosti, takže doporučuji navštívit příslušné internetové stránky.

Praktické info do kapsy

Vietnam je země s diametrálně odlišnými hodnotami. Krabička cigaret Marlboro je levnější než šálek kávy, litr vodky stojí méně než krabice cereálií. Co pro nás má velkou hodnotu, Vietnamce nezajímá a naopak.

Internetové kavárny se nacházejí v každém větším městě, obzvláště okolo hotelů nebo batůžkářských zón, za velmi nízké ceny. Ovšem s příchodem chytrých telefonů, nabízí skoro každý GH vlastní připojení Wi-Fi zdarma.

Naštěstí žádné očkování není povinné a stejně jako v případě ostatních zemí JV Asie, vám je mnohá zdravotnická střediska pouze doporučí. Nenechte se oklamat reklamními triky a mnohdy lživými informacemi. Lehce si vystačíte se základním očkováním, jako je žloutenka či břišní tyfus.

Voda není závadná, ale také není vhodná k běžnému pití, tedy pokud nejste místní. Plastové láhve s vodou lze běžně koupit na každém kroku za pár korun. Nezapomeňte se ovšem zeptat na cenu předem. Vietnamští obchodníci vás rádi oškubou a to za každé situace.

Pokud máte v plánu cestovat po celé zemi, je třeba tomu přizpůsobit i oblečení. Na jihu země si vystačíte s lehkým letním oblečením, kdežto na severu a v horách užijete svetr, dlouhé kalhoty, trekové boty a pláštěnku.

Měna

Měnová jednotka je vietnamský dong – VND, s kurzem 1 Kč = 890 VND, takže se vám hodně krát stane, že při výběru z bankomatů budete najednou milionáři. Bankovky jsou v hodnotě od 200 – 100 000 a na každé bankovce je strýček Ho. Dejte si tedy pozor, abyste bankovky nepopletli.

Dong vietnamsky znamená měď. Navazuje takto na původní měnu Indočíny, francouzský piastr, který byl měděný. V turistických oblastech se běžně používá dolar, zejména v GH či hostelech.

Směnárny nejsou zcela běžné a měnu nejvýhodněji vyměníte v bance. Většinou se ale využívají ATM – má to ovšem jeden háček. Maximální výběr je 2 000 000 VND (cca 2 200 korun) a jste nuceni zaplatit poplatek bance okolo 5 dolarů. V celém Vietnamu jsou pouze dvě místa, kde si můžete vybrat až 8 000 000 VND – jedná se o ATM City Bank v Honoji a v Ho či Minově městě.

Co si usmlouváš, to dostaneš

Na smlouvání je založena ekonomie celé země. Už od mala děti pomáhají rodičům v řemesle nebo obchodu, a tudíž místní prostředí z nich vychovává nekompromisní obchodníky.

Smlouvat jsem byla zvyklá z Turecka, kde jsem pracovala tři letní sezóny, ale ve Vietnamu uspěje opravdu jen ten nejtvrdší. V celé zemi se smlouvá opravdu o všechno i na místech, kde byste to možná ani nečekali. Například o jízdné v autobuse o ubytování či jídlo v restauraci. Dokonce ve vlaku si za menší úplatek můžete u průvodčího „přikoupit“ lepší třídu.

Cestovní náklady

Vietnam je stále levnou zemí a rájem pro batůžkáře. Nejvyšším cestovním nákladem je zakoupení víz a poté už po zemi cestujete za hubičku. Nejlaciněji vás vyjde strava a doprava, ubytování je o něco dražší nežli například v Thajsku (konkrétní ceny potravin, suvenýrů či dopravy uvádím v dalších článcích o našem putování skrz Vietnam).

Naše pouť po Vietnamu byla neuvěřitelná a nikdy na ni nezapomeneme! Měsíc objevování, cestování místní dopravou skrz celou zemi, plavba po kanálech Mekongu, putování po vlastní ose na motorce, šnorchlováni, výlet k nekonečným rýžovým polím na hranicích s Čínou, loutkové představení, nákup suvenýrů a v neposlední řadě neuvěřitelné jídlo, které jsme si zamilovali, nás vyšlo s průměrnou útratou cca 700 korun na den/osoba (včetně víz).

Určitě by se průměr dal ještě snížit, ale nelituji ani jedné koruny, tedy dongu, který jsme za měsíc nabitý dobrodružstvím, v této mnohdy podceňované zemi, utratili.

Doprava

Stále přibývá spousta výhodných letenek s odletem z Prahy, ale nikdy se nevyrovnají lacinějším tarifům do Thajska (to již téměř neplatí, letenky do Vietnamu se dají sehnat od cca 7 000 korun). Nejvýhodnější je tedy většinou putovat nejprve do Thajska a poté přeletět s nízkonákladovou společností do Vietnamu. Pokud máte dostatek času, můžete následovat náš harmonogram – přílet do Bangkoku, putování po Thajsku, poté překročit hranice přes Kambodžu do Vietnamu a zpět letět do Thajska.

Jestliže nemáte dostatek času cestovat po celé zemi, můžete využít výhodných nabídek letecké společnosti Air Asia (s dostatečným časovým předstihem), nebo využijte vyhledávače letenek např. Baolau.

Vlakem

Cestování vlakem je relativně pohodlné a bezproblémové, navíc v poslední době byly vietnamské vlaky a dráhy značně inovovány a rekonstruovány. Přeci jen nejste v Indii a i nejnižší třída vás mnohdy mile překvapí. Jedná se tedy o levnou a relativně bezpečnou možnost dopravy po Vietnamu (i přesto si raději hlídejte věci), kterou zajišťují státní Vietnamské dráhy – Vietnam Railway. Nevýhodou je hlemýždí rychlost vlaků. Nejlevnější třída, která má označení Hard seat, není zrovna nejpohodlnější. Pokud chcete pohodlí, budete si muset připlatit.

Železnice nemá velkou síť pokrytí, ale na cestování podél východního pobřeží je ideální a cestou vás čekají krásné panoramatické výhledy. Jízdenku kupujte s časovým předstihem (vlaky bývají plné, obzvlášť přes svátky Tết) přímo na nádraží.

Autobusem

Nejrozšířenější možnost dopravy je autobusem. Různé typy, různých společností (minibusy, městské, turistické, dálkové noční autobusy) jezdí téměř po celé zemi. Jedná se o poměrně levnou variantu cestování, která má ovšem pár háčků. Ve Vietnamu funguje skutečný kapitalismus a většina společností a soukromníků se o zákazníky přetahuje. Pokaždé nás přesvědčovali o jejich nejlepší ceně a kvalitě a nakonec jsme jeli nesmyslně dlouho a řidič do autobusu naskládal 150 % kapacity autobusu.

Spousta řidičů navíc jezdí jako šílení hazardéři, takže se cesta autobusem mnohdy změní na opravdový adrenalinový zážitek. Často nedodržují ani přesné odjezdy a příjezdy. Lehce se stane, že autobus dorazí i o několik hodin dříve. Na straně druhé jsou tu dálkové turistické autobusy, jejichž kvalita i cena je velmi dobrá. Mezi hlavními turistickými místy funguje i doprava tzv. spacími autobusy, kde se můžete pohodlně natáhnout. Všechny cenné věci si za každou cenu nechávejte u sebe. Ne jednou se nám stalo, že krosna byla rozepnutá a bylo evidentní, že se v ní někdo hrabal!

Motorkou

Během pobytu si rozhodně půjčte motorku nebo skútr, jedině tak uvidíte místa, kam se autobusem nedostanete. Buďte ale opatrní. Ve Vietnamu je celkem běžné jezdit po chodnících, zákazech či v jednosměrkách. Všichni jezdí jako šílení a nevědí, co jsou to dopravní předpisy. Nepočítejte, že vám někdo dá přednost. Platí zde jednoduché pravidlo – rychlejší a větší vyhrává.

Každá místní cestovka, hostel či pouliční obchodníci vám zajistí zapůjčení. Nejprve si ovšem zjistěte ceny v dané lokalitě, ať se necháte napálit. Platí zde pravidlo smlouvání a cena se bude lišit dle počtu dnů. Určitě po vás budou vyžadovat pas, nebo nesmyslně přepálenou zálohu. V tomto případě běžte jinam.

Během našich cest jsme si půjčovali motorku jak přes recepci GH, tak i od místních potulných obchodníků, a nikdy jsme neměli problém. Motorku ovšem před půjčením zkontrolujte, vyfoťte a raději zkontrolujte její funkčnost. Motorku jsme si mnohdy usmlouvali na velice dobrou cenu, jako například v Dalatu – za 3 dny přímo od GH s vypráním a úschovnou zavazadel, za směšných 340 000 VND (358 korun). Vietnam je i velice populární destinací, kde si cestovatelé motorku zakoupí, projedou celou zemí a poté ji prodají.

Policie je k cizincům tolerantní, a i když je náš řidičský průkaz ve Vietnamu neplatný (a to i mezinárodní), policie to toleruje. Několikrát jsme na silnici zažili kontrolu, ale zastavovali pouze Vietnamce a cizince nechávali na pokoji.

Kolem

Zajímavým dopravním prostředkem je i kolo. Cestování na kole je bezpečné a obzvláště vhodné v oblastech rovinatých nížin a rýžových políček na jihu. Kola jsou většinou neznačková, ale v dobrém stavu. Cena zapůjčení je cca 50 000 VND (60 korun) na den.

Právě ony nezapomenutelné zážitky mám z cest po jižní části země okolo města Ben Tre. Vietnamci neradi jezdí na kolech. Neznají ho jako prostředek pro zábavu, ale na kole jezdí ten, kdo nemá na moped. Jízdou na kole, tedy jako cizinec, zaručeně sklidíte obdiv, vzácné úsměvy místních, a pokud se poštěstí, tak i pozvání na čaj nebo rýžovou pálenku.

Ubytování

Během našeho cestování výjimečně rezervujeme hotel, hostel či GH předem. Často je komplikované ho najít, pokoje mohou být špinavé a zničené a hotel se mnohdy nachází na místě, které se nám ani nemusí zamlouvat. Preferuji tedy řešení ubytování na místě. S plně obsazeným hotelem jsem se setkala výjimečně. Cena ubytování je od 6 – 25 dolarů za pokoj. V ceně často bývá i snídaně. Pokud vám nestačí standardní kvalita, připravte se na ceny za pokoj od 50 dolarů výš. Jestli si na hledání ubytování na místě netroufáte, doporučuji stránku agoda.

Stejně jako v Thajsku je ve větších městech populární ubytování v tzv. dormitorech, které je ideální pro individuální cestovatele. Ve více lidech se vám vyplatí zaplatit za pokoj. V hlavním městě jsem se dokonce setkala s ubytováním v dormitorech s konzumací piva zdarma! Nikdo vám ovšem neřekne, že po pár hodinách „dojde“ a další bude až zítra…

Poslední variantou je tzv. homestay – ubytování u místních přímo doma. Není ale možné přijít do vesnice a kohokoliv požádat, zda je možné u nich přespat. Vietnamci neumí anglicky a bojí se, jelikož nemají speciální povolení pro ubytování turistů. Homestay většinou zajišťují místní cestovky či průvodci. Hlavním rozdílem naproti hotelu je výborné domácí jídlo a někdy i tradiční pálenka z rýže, což patří k nezapomenutelným zážitkům. Pokud ovšem konzumaci přeženete, nejenom že budete mít okno, ale několikadenní kocovinu.

Jazyk

Moje snaha naučit se alespoň základní slovíčka dlouho nevydržela. Nikdo nám nerozuměl, jelikož Vietnamština je o výslovnosti, která je velice obtížná. Naučte se alespoň dobrý den – Xin chào (sin čao) či kouzelné slovíčko děkuji. Vietnamsky mluví 80 % obyvatel, ale ve Vietnamu je i hodně menšin a kmenů, které mají svůj vlastní jazyk. Pro Vietnamce je velice těžké se naučit česky, stejně jako pro nás vietnamsky.

Vietnamština je jazyk tónový a skladba věty je zcela odlišná od češtiny nebo angličtiny. Ve větších městech není problém domluvit se anglicky, i když si budete muset zvyknout na tamní přízvuk (ze začátku jsem vůbec netušila, že mluví anglicky). V oblastech, kde nejsou turisté, je to podstatně horší (doporučuji Slovník beze slov, kde jsou pouze obrázky/piktogramy).

Vietnamci v kuchyni

Kdo jednou ochutná, uzná, že vietnamská kuchyně patří mezi nejchutnější gastronomie světa. Tradiční vietnamská jídla jsou pestrá a obsahují z velké části zeleninu, ovoce, bylinky, rýži, maso, mořské plody či tofu, takže i jako vegetarián tu rozhodně nebudete strádat. Stravování je pro Vietnamce každodenní skupinová záležitost. Častým jevem je nepořádek na stole i pod ním. Kosti od masa létají vzduchem zcela běžně a oproti našemu stylu stravování si musíte zvyknout na mlaskání a krkání, které vyjadřuje spokojenost s jídlem.

Vietnamské pokrmy se neobejdou bez tradiční omáčky Nước mắm – rybí omáčka, sójové omáčky a omáčky Nước chấm, což je ochucená rybí omáčka limetkovou šťávou, chilli, pepřem, cukrem, česnekem a dalšími přísady, která se běžně používá na namáčení pokrmů, například jarních závitků.

Vietnamská kuchyně je velmi pestrá – říká se, že existuje téměř 500 různých tradičních vietnamských pokrmů zahrnujících exotická masitá jídla a fantastické vegetariánské kreace. Spousta Vietnamců jsou vegetariáni. Tofu si můžete dát na tisíce způsobů a tradiční masité pokrmy, můžete ochutnat ve vegetariánské podobě, například v řetězci restaurací Âu Lạc, kde dokonce nabízejí i veganské krevety (to už mi přišlo přehnané).

Vietnamci jsou doslova kouzelníci. Za pár minut dokážou vyčarovat výborné pokrmy v kuchyni o rozměrech 1×1 m2. Budete si muset zvyknout na špatné hygienické podmínky, které ale patří k autenticitě vietnamské gastronomie. Nejraději vše připravují a vaří na zemi. Sedí při tom na bobku a mají paty na zemi. V této poloze jsou schopni vydržet klidně i celý den. Přestože nepečou (ovšem neplatí to stoprocentně), Francouzi do Vietnamu přivezli zvyk péct bagety, které se pro místní úpravě staly tradičním a velice populárním pouličním jídlem.

Pár užitečných rad
  • Nejlepší jídla jsou tam, kde je hodně vietnamských obyvatel.
  • Povinnou zastávkou jsou i pestré vietnamské markety, které hrají všemi barvami a vůněmi
  • Zakoupené ovoce a zeleninu si pečlivě umyjte a vodu kupujte jen balenou.
  • Hlavně se nebojte street food. Když to může jíst miliarda lidí na světě, tak vy přece také.
  • Pozor na dovoz alkoholu s hadem, štírem, pavoukem, atd. Mohli byste dostat pokutu.

Rýže, naprosto nezbytná surovina

Vietnam je druhým největším vývozcem rýže na světě po Thajsku. Rýže se doslova pěstuje po celé zemi, což uvidíte sami při cestování po Vietnamu. Největší oblastí je jižní Vietnam u řeky Mekong a dále severní část v horských oblastech. Rýže je nepostradatelná surovina při přípravě snídaní, obědů, večeří ale i dezertů. Z rýže se dokonce vyrábí víno – Ruop Nep cam (osobně bych ho nazvala spíše pálenkou).

Stravování na ulici

Hanoj, ale i Saigon jsou vyhlášeným místem pouličního stravování a pro místní je každodenní a celodenní záležitostí. Obyvatelé i cizinci se scházejí na ulicích a vysedávají na malých židličkách se stolečkem. Stánky s pouličním jídlem jsou pro mnoho obyvatel jediným zdrojem obživy a zároveň velice chutnou a levnou variantou jak se po Vietnamu stravovat.

Restaurace s evropskou kuchyní naleznete ve větších městech, ale kvalita jídla nebude taková, na jakou jste zvyklí, a jídla jsou zbytečně předražená. Vietnamská kuchyně je navíc výtečná, takže netuším, proč by někdo chtěl vyhledávat evropské jídlo.

Bez polévky to prostě nejde!

Slunce ještě nevykouklo nad obzor a ulicemi města se line vůně vietnamských polévek. Právě tak snídá, obědvá a večeří většina místních. Vývar se táhne poctivě přes celou noc a stánek s titěrnými židličkami je otevřen do vyprodání poslední porce. Dejte si pozor, vietnamské polévky jsou velice návykové!

Vietnamská kuchyně nabízí hned několik desítek druhů polévek, ale tou nejznámější nejenom zde, ale i po celém světě je polévka Phở. Prodává se v mnoha variantách (kuřecí, hovězí, rybí, vegetariánská s tofu), ale vždy ji spojuje silný vývar s aromatickým kořením, rýžovými nudlemi, masem a hrstí voňavých bylinek s nepatrnou dávkou chilli v sobě koncentruje vydatnou, ale nízkokalorickou delikatesu, na které jsme se stali závislý.

Pivo, pivo, pivo

Pouliční lahůdky musíte zákonitě spláchnout vietnamským pivem, které patří neodmyslitelně k životu místních. Značky jako Honoi, Bia Saigon, Dai Viet si můžete dát za cenu 8 000 VND (8 korun), točené si dokonce dáte v přepočtu za 5 korun. Konečně se nám poštěstilo cestovat v zemi, kde je pivo levnější než u nás, a pochopit tak, jak se cítí například Nor, když si u nás v hospodě objedná pivo! Je to super pocit, to musím uznat. Už si jenom představuji, jaké to musí být pro Nora, když si objedná pivo ve Vietnamu…

Rituál pití kávy

Víte, že Vietnam je druhý největší exportér kávy na světě po Brazílii? Oblasti na severu jižního Vietnamu, v oblasti Dak Lak, se dokonce přezdívá Království kávy. Vietnamská káva je extrémně silná a pije se ze speciální nádoby, jež se nazývá phin.

Příprava kávy má svá stanovená pravidla. Pokud budete míjet během vašeho putování plantáž s kávou, určitě se tam zastavte. I když nejsem osobně milovník kávy, nemohla jsem si nechat ujít zážitek provoněný čerstvě upraženou kávou, vypitou přímo nad plantáží. A pokud si vietnamskou kávu zamilujete, není problém si v pražské Sapě pořídit nádobku i kávu na vlastní domácí přípravu.

Jídla, která si nesmíte nechat ujít

  • Ve vietnamštině se slovem „bánh“ rozumí pokrm, který nepatří mezi hlavní jídla – tedy pokrm, který se nepodává s rýží. Proto pod pojmem bánh najdeme jak knedlíky, tak i placky a sladké dezerty.
  • Polévka Bún bò Huế – pikantní nakyslá nudlová polévka.
  • Bún riêu – další tradiční polévka s rajčatovým a krevetovým vývarem doplněná krevetovou a datlovou pastou se smaženým tofu, mátou a klíčky.
  • Závitky Cuốn – vietnamské jarní závitky s nejrůznější náplní, podávané syrové nebo osmažené (Nem rán).
  • Bún chả – vietnamský grilovaný bůček, který se podává s omáčkou a rýžovými nudlemi.
  • Bò kho – dušené hovězí se zeleninou a nudlemi.
  • Bagety Bánh mì – skvělá alternativa, pokud budete mít už dost nudlí a rýže.
  • Bánh chưng – tradiční vietnamský koláč balený do banánového listu.
  • Bánh bèo – slané rýžové koláčky.
  • Vietnamský salát Goi – v mnoha variantách (kuřecí, vegetariánský, krevetový).
  • Bánh xèo – neboli syčící placky, v které hraje hlavní roli voňavá křupavá placka z rýžové mouky.
  • Bánh canh – vývar se silnými nudlemi z tapiokové mouky.
  • Město Hoi An je známé pro své kulinářské lahůdky. Nenechte si tedy ujít například Cao lầu – jakýsi nudlový salát, Bánh Bao – knedlíčky, kterým se přezdívá bílá růže a Mi Hoanh Thanh – smažené Wonton.

guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments