Cestovatelské desatero

Poprvé jsem se s tímto desaterem setkala u britské cestovní společnosti, ale dle mého názoru by se tímto desaterem měl řídit každý, kdo cestuje. Nejraději bych to dávala turistům, kteří cestují s cestovní kanceláří, před vstupem do letadla. Hned bychom jako delegáti a průvodci měli jednoduší práci, zároveň bych ovšem přišla o spoustu zábavných historek, které jdou ruku v ruce s touto profesí.

Cestování je výzva a nutí nás opustit pracně vytvořenou bublinu pohodlí a jistot. Na straně druhé, je to ohromná legrace, i když se to tak zpočátku nemusí zdát. Takže příště, až nestihnete spoj, zmoknete tak, že nebudete mít žádné suché oblečení, nebo vás po cestě potká něco nepříjemného, si vzpomeňte, proč jste vlastně vyrazili a kolik neskutečných zážitků si vezete domů. Díky tomu, že jsem zmokla až na kost, jsem přespala u arménské rodiny a ujetý spoj většinou znamenal stopování s místními, což mě zavedlo do zcela odlišných koutů země.

Podobný moment se podařilo Standovi zachytit i na úvodní fotografii tohoto článku. Na jedné z mnoha večerních party v Gruzii jsme se rozhodli naše plány obrátit vzhůru nohama a druhého dne jsme se probudili s jednou z nejhorších kocovin v Arménii. Ono spontánní rozhodnutí, bylo tím nejlepším zážitkem a jedinečným momentem, který nám nikdo nikdy nevezme, jelikož je naší součástí. A co si budeme nalhávat, žádný zajímavý příběh nezačíná slovy: „všechno šlo jak po másle“ nebo „dal jsem si jedno pivo a šel domů“.

Jaká jsou vlastně ona pravidla? Vlastně žádná. Každý by si měl nastavit vlastní tempo a režim v jakém mu bude cestování vyhovovat. Nicméně cestovatelské desatero se mi osobně několikrát osvědčilo a třeba i vás inspiruje, abyste všechny starosti hodili za hlavu a jednoduše si užívali.