Návštěva největšího a bezesporu nejslavnějšího českého lázeňského města, nebyla sice prvoplánovou, ale o to více mně překvapila krásná architektura, okolní příroda a večerní zábava ve městě. Neodolala jsem nabídce mé kamarádky Dany a s radostí přijala její pozvání do Karlových Varů.
Po stopách pramenů
Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem byla pohoštěna snídaní, pod kterou se prohýbal stůl. Moje prokletí jako hostitelka mi zůstane nejspíš navěky, ale po pár vteřinách si zvykám na roli hosta, a vychutnávám si snídani plnými doušky.
Počasí nám přálo a hřejivé podzimní slunce nás provázelo během celého dne. V ruce už držím dárek od hostitelky Dany, v podobě karlovarského pohárku s motivem města, a vyrážíme ochutnávat léčivé karlovarské prameny.
Teplou, pramenitou vodu z karlovarských pramenů, využívali lidé k léčení již od poloviny 14. století. Dohromady se zde nachází 16 termálních pramenů a 17. Becherovka, za jejichž léčivými účinky přijíždějí desetitisíce lidí z celého světa.
Podle pověsti byl první termální pramen objeven loveckou družinou Karla IV. Ten si údajně v prameni koupal svou zraněnou nohu, která se mu zázrakem vyléčila. Později nakázal v okolí pramene vystavět město Karlovy Vary.
Termální voda se až do 16. století využívala výhradně pro léčebné koupele, než se proslavila i svými léčivými účinky zažívacího ústrojí, a začala se používat i k vnitřnímu užití.
1. Alžbětiny lázně
Na konci Smetanových sadů jsme objevili pseudobarokní lázeňský komplex připomínající zámek, Alžbětiny lázně. Objekt byl pojmenován na památku zesnulé ženy Františka Josefa I., císařovny Alžběty, přezdívané Sissi. Alžbětiny lázně jsou jedny z největších ve městě a odpočinek a relaxaci tu najdete v 60 různých procedurách.
2. Hadí pramen
Procházkou okolo monstrózní budovy hotelu Thermal a říčky Teplá jsme dorazili k prvnímu prameni, který vyvěrá v Sadové kolonádě. Nedočkavě bereme své ukořistěné pohárky a nalévám si až po okraj pramenité vody z Hadího pramene.
Název pramene je odvozen od užovek, které kdysi žily v hojném počtu za kolonádami. Hadí pramen má 30 °C a obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, zato však větší množství oxidu uhličitého. Zbrkle hltám první doušek. Co je zdravé, není dobré. To platí o některých potravinách. V případě pramenů bych použila výraz „co je léčivé, je nepoživatelné“! Pud sebezáchovy a myšlenka na léčivý účinek vody mě donutily spolknout alespoň dva loky. S mylnou představou, že jsme určitě narazili na ten nejhnusnější pramen hnedka ze začátku, se přesouváme dál.
3. Mlýnská kolonáda
Hořkou a zrezlou chuť pramene se mně podařilo vyhnat z úst a jako Alenka v říši divů se kochám krásným historickým centrem, které nás zavedlo až k Mlýnské kolonádě. Původní vize o vzhledu novorenezanční budovy se poměrně lišila od její konečné podoby, která měla být honosnější a dvoupatrová.
Pod její střechou nesenou 124 korintskými sloupy, vyvěrá pět minerálních pramenů, z nichž jsme ochutnali pramen Knížete Václava. Vyšší teplota pramene, přesněji 65 °C, a nejspíš i vyšší podíl minerálů, znásobili už tak nepitelnou chuť pramene. Pusa se mi kroutí. Vzdávám své naděje, kašlu na ozdravné účinky a jediné co mně drží při chůzi je myšlenka na Karlovarské oplatky, které mně určitě pomohou zapomenout.
4. Vřídelní kolonáda
V srdci lázeňské zóny jsme navštívili nejvydatnější a nejteplejší karlovarský pramen – Vřídlo. Pohárek jsem raději zahodila hluboko do batohu a tentokrát se pouze kochala zrakovými smysly. Vřídlo je schopné vytrysknout až do výšky 12 metrů a za jednu minutu vychrlí z podzemí až 2 000 litrů termální vody o teplotě 72 °C.
První lázeňské oplatky se objevili už v 18. století. Podle legendy stojí za vznikem této křupavé lahůdky kuchař z kláštera z Teplé.
Hotel Imperial
Na první pohled mě upoutala dominanta města – hotel Imperial. Nejluxusnější hotel ve městě byl postaven před první světovou válkou, aby sloužil hlavně bohaté mezinárodní klientele. Své sympatie si udržel do dnes a stále je vyhledávaným místem za luxusním odpočinkem.
Hotel Thermal
Bohužel i krásné historické město je poznamenáno architekturou z dob komunismu a v samotném centru se nachází hotelový komplex Thermal. Šestnácti podlažní budova železobetonové konstrukce ve funkcionalistickém slohu se alespoň může pyšnit krásným výhledem na centrum města. Hotel je doplněn o kongresové centrum s kapacitou až 2 000 míst, stylovou restaurací, kavárnou, nočním klubem a vlastním parkovištěm. Každoročně se hotel stává ústředním bodem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Rozhledna Diana
Kousek od Grand hotelu Pupp, vyjíždí lanová dráha přímo pod rozhlednu Diana. Kamenná rozhledna se tyčí 547 m. n. m. a ukrývá se v Lázeňských lesích.
Vstup na rozhlednu je zdarma a jediné co vás výhled bude stát je úsilí vyšplhat 150 schodů na vrchol. Odměna stojí za to. Karlovy Vary z ptačí perspektivy obklopené hustými lesy, které se zbarvily podzimními barvami, byl úžasný zážitek.
Nejsme holky lenivý a zpáteční cestu jsme šli po svých. Krásná procházka Lázeňskými lesy nás zavedla k nejstarší vyhlídkové stavbě ve městě a legendárnímu Jelenímu skoku, který připomíná legendu o vzniku města. Neodolali jsme dřevěné restauraci, originálně pojmenovanou Jelení skok, a zavítali na odpočinek u hrníčku horkého svařáku.
Betonová smršť
Není možné, abychom opustili Karlovy vary, bez opojení tradičním bylinným likérem Becherovka. Josef Becher začal s výrobou již v roce 1807, nejprve jako žaludeční kapky. Léčivé účinky nejspíše zůstaly dodnes, jelikož si živě pamatuji, že jako malá jsem lízala Becherovku.
Po stopách hradů a chrámů
Třetí a zároveň poslední den, jsme se vydali do historického městečka Loket, se stejnojmenným hradem, který se pyšně vypíná nad řekou Ohře. Městečko Loket, vzdálené 14 kilometrů od Karlových Varů, leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, a tak není divu, že tu najdeme několik turistických tras po okolí. Počasí nám už bohužel nepřálo, tak místo pěší procházky údolím řeky Ohře, jsme se svezli autem. Prošli jsme ospalou vesničkou Loket okolo krásného barokního chrámu svatého Václava, který po rekonstrukci září novotou, a je nepřehlédnutelnou perlou ve svahu pod středověkým hradem.
V romantickém prostředí podhradí se nachází přírodní amfiteátr, ve kterém se před nádhernou kulisou nasvíceného hradu, konají nejrůznější kulturní akce.
Město s hradem tvoří jeden celek, jehož název vznikl díky poloze nad ohybem (loktem) řeky Ohře. Hrad ze 13. století ukrývá nejen historické interiéry, sklepení s vězením, vyhlídkovou věž, tak i expozici porcelánu.
