Z východní části země jsme se 20. stopem přesunuli směrem do vnitrozemí, kde cesty neberou konce a ztrácí se v nekonečné dáli za obzorem. Na silnicích jsme téměř sami, takže další usměvavý Turek, tentokrát podnikatel z Ankary, láme rekordy a plánovaný příjezd jsme zkrátili o několik hodin.

Přímo uprostřed Turecka se rozprostírá neuvěřitelná krajina Kappadokie. Skály se tu kroutí do neobvyklých útvarů a místy připomínají obří komíny či cukrové homole. Za svou současnou slávu vděčí Kappadokie pravěkým erupcím sopky Erciyes, která zaplavila celou oblast lávou. Postupem času začaly sopečné tufy zvětrávat a místní lidé je začali využívat jako jeskyně, které dále upravovali na skalní a podzemní města.

Úkryty raných křesťanů, nebo Chetitů před invazí mimozemšťanů?

Klasická historie praví, že osídlení oblasti se datuje již několik tisíc let zpět. Kolem 4. století n. l. tu začaly vznikat první kláštery a podzemní města, jako úkryty před nejrůznějšími dějinnými zvraty. Postupem času však křesťanů ubývalo nebo přecházeli na islám. Poslední křesťané, původem z Řecka, opustili Göreme roku 1923.

Alternativní zdroje uvádí, že historie podzemních měst je mnohem starší a kromě toho mohla sloužit k dosti netradičním účelům jako například úkryty před létajícími stroji mimozemšťanů či jako protijaderné kryty Chetitů.

Tajemná Kappadokie se může chlubit hned několika výjimečnostmi jako například nejstarší freskou na světě (6 200 let) anebo nejstarší kostrou, na které byla provedena úprava lebky tzv. trepanace.

Název Kappadokie je odvozen ze staroperského slova „katpatuka“, což znamená „země krásných koní“. Celá oblast měří přes 46 km2, což není zrovna málo na krátký výlet, nicméně 3 dny by měly stačit na prozkoumání toho nejzajímavějšího. Nejlepším, ale zároveň velmi turistickým místem, kde začít putování po Kappadokii je městečko Göreme.

Kde bydlet

Ideálním místem, kde se ubytovat je městečko Göreme, které se nachází v samotném centru Kappadokie, což z něj činí skvělý výchozí bod. Göreme nabízí ubytování v hotelu, apartmánech či přes couchsurfing.

Další alternativou je i o pár kilometrů vzdálenější, podstatně méně turistické, městečko Ürgüp.

Nesmíte minout

Kappadokie je rozsáhlá oblast, nicméně hlavní turistické cíle se sice dají zvládnout za  1 – 2 dny, ale ona schovaná zákoutí mimo hlavní turistické trasy, určitě stojí za prodloužení pobytu! Celý areál je protkaný turistickými stezkami, takže nudit se určitě nebudete.

1. Západ slunce na Aktepe s tradičním vínem z Kapadokie

Západy slunce nad Kappadokií jsou úžasné odkudkoliv, ale Aktepe je rozhodně místo, kde lze pozorovat ty nejkrásnější. V okolí se nachází i několik turistických stezek, pokud byste si chtěli výlet zkombinovat s pěší turistikou.

Pozorovat západ slunce nad krajinou Kappadokie se sklenkou, respektive lahví vína protože skleničky jsme samozřejmě neměli, byl pro mě jeden z nejsilnějších zážitků vůbec!

2. Muzeum vlasů a nákup tradiční keramiky ve vesničce Avanos

Pokud budete mít čas navíc, můžete navštívit vesničku Avanos, kde se nacházejí keramické dílny, které dodnes vyrábějí tradiční keramické výrobky. Ovšem s turistickými zájezdy tradice výroby téměř zanikla a spíše se jedná o show pro turisty, kde si posléze můžete zakoupit nádherné, ale zbytečně předražené výrobky.

Raritou Avanos je muzeum vlasů, po jehož návštěvě, můžete muzeu zanechat svůj vlastní pramen a připevnit ho k dalším tisícovkám, které visí po stěnách muzea.

3. Pohádkové komíny Paşabağı

Paşabağı se sice nachází na hlavní turistické trase, ale i tak se jedná o kouzelné místo, které byste neměli minout. Vzniklé útvary připomínají pohádkové komíny, s tím rozdílem, že měří několik desítek metrů.

4. Let balonem při východu slunce

Jedná se o dražší záležitost (přibližná cena cca 150 euro), která se ovšem vrátí v podobě neopakovatelného a nezapomenutelného zážitku. Na výběr jsou dvě možnosti – let s východem sluníčka nebo dopolední let. Jednoznačně let s východem slunce je ten nejkouzelnější.

Pokud vám to ovšem budget nedovolí, variantou zdarma je pozorování letu balónů z kteréhokoliv vyvýšeného místa v centrální části Kappadokie. Sice přijdete o zážitek z letu, ale i pouhé pozorování je dechberoucím zážitkem.

5. Pěší okruh z Göreme

Göreme je považováno za turistické centrum celé oblasti Kappadokie a jedná se o skvělý výchozí bod k prozkoumání celé oblasti. Samotné městečko nabízí největší muzeum v celé oblasti tzv. „muzeum pod širým nebem“, tvořené množstvím svatyň, kostelů i klášterů, skalních obydlí i podzemních měst vyhloubených v měkkém tufu, jehož návštěva se určitě vyplatí.

Okolí městečka nabízí hned několik pěších tras, z kterých jsem zvolila okruh údolím lásky k hradu Uçhisar Kalesi a zpět údolím holubů. Jedná se o krásnou nenáročnou stezku, která je oproti turistickému Göreme oázou klidu.

Jedni říkají, že údolí lásky nese jméno kvůli romantické krajině a zpěvu ptáčků, ovšem většina se shodne, že skalní útvary připomínají mohutné pánské přirození. A jelikož si nikdo netroufl nazvat toto místo „údolí penisů“, zůstalo mu jméno údolí lásky.

Údolí lásky vás zavede k doslova vydlabaného hradu Uçhisar Kalesi, kde budete mít Kappadokii jako na dlani. Nádherné výhledy do okolí jsou opravdu unikátní.

Cesta z hradu Uçhisar Kalesi se svažuje k začátku další krásné stezky, tentokrát údolí holubů. Holubi v údolí sice již neuvidíte, pouze pozůstatky vydlabaných holubníků, ale další skalnaté útvary otevřou brány vaší fantazie.

Mimo pěší okruh, uzavírá pomyslný trojúhelník hrad Ortahisar, který je neméně zajímavým jako jeho nedaleký bráška Uçhisar.

6. Prohlídku Zelve – muzea pod otevřeným nebem

Zelve je turistická lokalita, ve které se nachází další muzeum pod širým nebem, ovšem daleko méně navštěvované turisty oproti oblasti Göreme.

Zelve, jsou v podstatě 3 oplocená údolí s vysokou koncentrací jeskyň, starých obydlí a kostelů. Do roku 2008 údolím vedly dva tunely, které propojovali jednotlivá údolí. Bohužel od roku 2014 jsou pro veřejnost zavřená.

7. Návštěva podzemního města

Celá oblast Kappadokie skrývá více než stovku podzemních měst. Ta nejhlubší bývala obývaná až do 60 metrů pod povrchem a v těch největších mělo údajně žít přes 30 000 lidí.

Přímo o životě v podzemních městech se toho ví jen pramálo. Zřejmě byla obývána jen nárazovitě, když hrozilo lidem žijícím v jejich okolí nebezpečí invaze. Města disponují promyšleným systémem odvětrávání, zejména v horních patrech. Právě v nich se totiž nejčastěji vařilo a spalo a také tam žila hospodářská zvířata. Pokud se museli obyvatelé podzemních měst stáhnout hlouběji, vzduch do těchto částí už přicházel jen jedním velkým komínem.

Mezi nejslavnější podzemní města patří Kaymakli, Derinkuyu, Guselyurt.

Musíte ochutnat

Díky křesťanům, kteří zde žili, si dodnes můžete vychutnávat lahodné víno, které je právem vyhlášené po celé zemi. Trochu netradičním nápojem je boza – fermentovaný nápoj nakyslé chuti. Celá oblast je také známá pro svou krásnou keramiku a právě v těchto tradičních nádobách se připravují opravdové lahůdky.

Po celou dobu jsme se přesouvali pěšky nebo stopem, naše číslo jsme tedy navýšili na 36 a s kamionem plným brambor jsme se s průměrnou rychlostí 40 kilometrů v hodině doplazili do posledního města na našem seznamu, Konye, města, které žije na pomezí hlubokých tradic a moderního rozvoje.

Starobylá Konya

Konya má mezi Turky pověst velmi zastaralého, konzervativního a nudného města. Obyvatelé Konye jsou lidé vážní a společně s Urfou se jedná o nejortodoxnější města v Turecku. Pokud byste si chtěli objednat v restauraci alkohol, máte prostě smůlu, ten se pouze prodává ve specializovaných obchodech, kterých je v tomto milionovém městě pouhá hrstka.

Město proslavil zejména Mevlana Celaleddin Rumi, zakladatel sekty tančících dervišů, která zde vznikla ve 13. století. Mevlana hlásal nekonečné dobro a lásku. Byl proti otroctví, prosazoval monogamii a měl za to, že muži a ženy jsou si rovni. Ačkoliv byl Rumi muslim, díval se stejně na všechny náboženství a propagoval toleranci.

Zemřel právě v Konyi a na jeho počest bylo postaveno mauzoleum, které slouží v současnosti jako muzeum a poutní místo. Toto muzeum je také hlavní důvod, proč do Konyi muslimové ale i nemuslimové jezdí. Součástí areálu je rozlehlá zahrada, modlitebny, kuchyně a miniaturní komůrky, ve kterých dervišové žili.

Tančící derviši

Mevlana se domníval, že hudba má blahodárné účinky a tancem, potažmo rotačním pohybem, se dá dosáhnout absolutního dobra. V roce 1925 byl však Mustafou Kemalem Atatürkem tento tanec postaven mimo zákon, kvůli tomu, že údajně moc připomínal muslimskou minulost a překážel pokroku Turecka na cestě k moderní velmoci. Od 50. let 20. století bylo však opět povoleno předvádět tanec na veřejnosti za účelem rozvoje cestovního ruchu. V roce 2005 byl tanec dervišů prohlášen za součást nehmotného dědictví UNESCO.

Další zajímavosti města Konya

Kromě památek spjatých s Mevlanou se v Konyi nachází řada starodávných mešit a obligátní spletitý trh. Kontrastně proti tomu působí umělý kopeček Alaaddin Tepesi. Zajímavým zážitkem může být i jízda tramvají, jelikož zde jezdí tramvaje Škoda.

Zpátky v Alanyii

Poslední 47. zvednutí palce nás po 14 dnech dovedlo zpět do města Alanye, kde začalo naše dobrodružství. Posledním, kdo nám zastavil byl Španěl, takže naši škálu sčítající tureckého včelaře, kurdského zemědělce, obchodníka ze Sýrie, deratizátora myší z Adany a mnohých dalších zajímavých lidí, které jsme po cestě potkali, jsme ještě rozšířit o španělského muzikanta.

Abych nezapomněla, tím nejtypičtějším tureckým nápojem, je jednoznačně černý čaj, kterého nejspíš za pobyt v Turecku vypijete hektolitry. Každý vás bude chtít pozvat na čaj, až se vám o čaji bude zdát a možná se na něm stanete stejně závislí jako Turci.

671 thoughts on “Tajemná Kappadokie a Konya stopem”

  1. best online pharmacies in mexico [url=http://mexstarpharma.com/#]pharmacies in mexico that ship to usa[/url] medication from mexico pharmacy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *