Budapešť, perla Dunaje

Město dobrého jídla, krásných památek, pohostinnosti, snadné dopravy a to vše za přijatelné ceny. Takovou jsem si vždy Budapešť představovala a dlouho snila ji navštívit. Minulým rokem započala naše tradice objevování vánočních trhů, a tak s příchodem adventu nastala otázka kam letos? Volba byla předem jasná – Budapešť. Město, které se během adventních svátků mění v kouzelnou vesničku ze zimních pohádek, provoněnou poklady místní kuchyně.

Doprava

Stačí nasednou na přímý vlak, který odjíždí z Prahy, a za necelých sedm hodin jste na hlavním nádraží Keleti pu. Pokud si jízdenku zarezervujete alespoň s týdenním předstihem, zpáteční vás vyjde na krásných 884 korun. Jízdenka se dá jednoduše zakoupit v eshopu ČD (doporučuji kupovat i ostatní jízdenky po celé ČR). Spojení jezdí několikrát denně, přičemž my využili prvního ranní odjezdu v 6:49 z Pardubic, abychom přijeli akorát na oběd.

Každé velké evropské město nabízí zvýhodněné tarify jízdného, nicméně pokud bydlíte v centru, není to ani potřeba. Všechny hlavní památky jsou kousek, a pešky se dá prozkoumat, a zároveň nejlépe vstřebat atmosféra města. Nicméně Budapešť je rozrůstající se velkoměsto s mnoha předměstími a někdy se může stát, že budete nuceni využít místní dopravu.

Systém se svým rozsahem podobá pražské MHD. Jsou zde také 3 linky metra, doplněné tramvajemi, trolejbusy, autobusy a příměstskými vlaky, které jezdí v pravidelných intervalech. Najdete zde i o mnoho méně obvyklé dopravní prostředky, jako třeba lodě, pozemní lanovky (na hrad), ozubenou dráhu, dětskou železnici nebo sedačkové lanovky. Veškeré informace o jízdních řádech a jednotlivých linkách najdete na oficiálním webu http://www.bkv.hu/. Městská hromadná doprava je v provozu cca od 4:30 do 23:30, poté jezdí v pravidelných intervalech noční autobusové linky.

Historie města v kostce

Budapešť je hlavním městem země až od roku 1918 a díky své rozlehlosti také osmým největším městem celé Evropské unie. První osady se na území dnešní metropole začaly objevovat již v době kamenné. První město zakládají Římané, ale až v roce 896 sem z dalekého Uralu přišli předkové současných Maďarů. Na přelomu 1. a 2. tisíciletí přijali Maďaři křesťanství a byly tak položeny základy moderního uherského státu.

Budapešť, tak jak ji známe dnes, vznikla v roce 1873 sloučením tří (do té doby samostatných) měst. Jednalo se konkrétně o Starý Budín, Budín a Pešť, a tak vznikl i dosavadní název – Budapešť. Budapešť měla velkou snahu vyrovnat se svou krásou rakouské Vídni, a proto modernizace města dosáhla nevídaného rozsahu, který neměl obdoby.

Řeka Dunaj rozděluje město na dvě části, z nichž každá má odlišnou atmosféru, památky i krajinný ráz. Levá strana břehu zvaná Pešť se nachází na rovném povrchu s moderními památkami a rušným nočním životem, kdežto pravý břeh je značně kopcovatý a nachází se zde staré jádro města s množstvím historických památek a parků.

Během světových válek udržovalo Maďarsko spojenectví s Rakouskem i nacistickým Německem, které přineslo maďarské metropoli pouze utrpení a úpadek. Budapešť se totiž stala centrem veškerých bojů. Bylo zničeno mnoho budov a došlo i ke zbourání snad všech mostů, což na dlouhou dobu ochromilo chod a život ve městě. Maďarsko po skončení válek přišlo o podstatnou část svého území a pro změnu se ocitlo pod nadvládou Sovětů. Veškerá protikomunistická povstání byly však krvavě potlačeny sovětskými tanky.

Až v roce 1989, kdy se otevřela „železná opona“, byl obyvatelům umožněn útěk na západ (SRN), což byl začátek rozpadu sovětského bloku. Komunisté byli sesazeni a proběhly první svobodné volby. Dnes je Maďarsko členem NATO a po úspěšných reformách také členem Evropské unie. Pokud Vás zajímá trochu smutná, ale velice zajímavá historie Maďarska, určitě navštivte Dům teroru (Terror Háza).

Měna a Ceny

Stejně jako Česká republika je i Maďarsko členem EU od roku 2004. Státní měnou je maďarský forint – HUF, přičemž 100 forintů je podle aktuálního kurzu 8,7 koruny. Koruny na místní měnu nesměníte, proto je nejlepší využít výběr z bankomatu, anebo s sebou vzít eura a vyměnit je ve zdejší směnárně.

Samozřejmě i tady platí pravidlo neměnit v první směnárně, ale porovnat kurzy u různých prodejců, které se někdy mohou závratně lišit. Určitě se vyhněte výměně na nádraží, jelikož stačí popojít pár set metrů, kde směnárny nabízejí daleko lepší kurz.  Ceny jsou zhruba srovnatelné jako u nás.

Co musíte ochutnat

Maďarsko bylo známé hojností jídla a kvalitou své kuchyně od nepaměti, dokonce i v časech komunismu, což ostatně prozrazuje i označení „gulášový komunismus“. Gastronomii ovlivnila jak strava pastevců z Velké uherské nížiny, tak i kuchyně Rakouska, Německa, ale i Turecka.

Pokud se řekne Maďarsko, většina z nás si představí tradiční klobásu, které se říká ďulajka, přičemž každá má svoji tajnou technologii. Ale věděli jste, že u nás známé potraviny jako čabajka – pikantní suchá klobása kořeněná paprikou, anebo debrecínka jsou také původem z Maďarska?

Maďaři konzumují velké množství masa, zejména hovězího a vepřového, a tak není divu, že národním pokrmem je právě gulyás. Ovšem na rozdíl od našeho guláše jde v podstatě o vydatnou polévku z hovězího masa, brambor a cibule, okořeněné sladkou nebo pálivou paprikou. Pastevci si ji vařili v kotlíku zvaném gulyás, a právě odtud pochází název jídla. Guláš jak známe my, Maďaři nazývají perkelt (pörkölt). Guláš, respektive perkelt, se podává nejčastěji s noky, haluškami (galuska) anebo s tarhonya – malé těstovinové kuličky připomínající kuskus. Dalším druhem guláše je segedin (székelygulyás), do kterého se přidává navíc zelí. Údajně ho vymyslel archivář József Székely jako recept z nouze, když zjistil, že už má doma jen trochu guláše a zelí.

Nejčastěji používaným kořením je jednoznačně paprika, kterou Maďaři nešetří, a dokonce se v restauracích dává na stůl společně se solí a pepřem. Dalšími velmi oblíbenými surovinami je zelí či zakysaná smetana a mimořádné oblibě se těší obalovaná a smažená jídla – v této úpravě se objevují i ryby a různé druhy zeleniny.

Pro milovníky sladkého to nemusí být jen štrůdl ale i palacsinta, což jsou palačinky, které se podávají jak na sladko s tvarohem, ořechy, mákem, marmeládou, jablky, skořicí, mandlemi, či čokoládou, tak i naslano se sýrem a houbami. Vynikajícím dezertem je i Flódny – maďarský židovský koláč. Maďaři mají i v oblibě sladké polévky jako například višňovou či vanilkovou.

No, a pokud vám ještě zbyde místo v žaludku, a budete mít na něco chuť, zkuste tradiční kulaté pečivo z kvasnicového těsta – pogácsa, které se jí ještě teplé.

Kam na jídlo

Hned u nádraží se nachází malé, lokální bistro Kurtos et. Pokud máte na své cestování omezený rozpočet anebo nechcete zbytečně utrácet v restauracích, doporučuji vybírat právě bistra. I když název nemusí znít zrovna lákavě, budapešťská bistra vypadají kolikrát lépe než obyčejné restaurace a s venkovním posezením se zážitek z jídla ještě znásobí. Nebojte se ale jít i do levnější restaurace, protože jídlo v Budapešti je opravdu vynikající téměř všude.

Pokud navštívíte lokální bistro, je potřeba abyste počítali s tím, že zde nenajdete jídelní lístek. Jediné co vám prozradí denní nabídku, jsou načmáraná písmena na tabuli v maďarštině. Pokud neovládáte maďarštinu, nic se neděje, ochotný a přívětivý personál se bude všemožnými prostředky snažit vysvětlit denní nabídku jídel. V mém případě kuchař, který si už nevěděl rady jak mi pomoci, odběhl do kuchyně a přinesl vzorky na ochutnání.

I když jsou Maďaři milovníci masa, neměla jsem sebemenší problém jako vegetariánka. Najedla jsme se vždy velice dobře a mohla si vybírat z bohatého rejstříku jídel jak v tradičních bistrech, tak i ve vegetariánských restauracích. Vždyť typickým maďarským jídlem je i zeleninové lecsó.

Pokud hledáte příjemné místo na pořádnou snídani, nebo svačinu během dne, kousek od baziliky sv. Štěpána se nachází malé bistro Pöttyös Bögre.

A k večeři na zahřátí můžete zavítat do originálního bistra Borst, kde si můžete dát vynikající polévku, a pokud jste fanoušek Star Wars, tak určitě oceníte nevšední výzdobu bistra.

Tradiční trhy

Všechny jedlé suvenýry můžete koupit pod jednou střechou v nákupním středisku Garay (cestou k nádraží), kde se nachází tradiční maďarské trhy. Určitě se vyhněte Velkému marketu – Great Market. Jedná se sice o největší trhy ve městě, ale také o cíl turistických organizovaných zájezdů a místní obchodníci jsou si toho vědomi.

Náš nákup, který poslouží i jako vánoční dárky je složen s následujícího: koření paprika, různé druhy maďarských salámů a klobásek, vážené čalamády a v přilehlém Lidlu dokupujeme maďarskou pálinku a pivo.

Maďarské víno

Víno patří k Maďarsku naprosto neodmyslitelně. V době komunismu jeho kvalita trochu poklesla, protože producenti nebyli motivování k jejímu vylepšování, ale v dnešní době se Maďarsko může pyšnit výrobou vynikajících vín. K nejznámějším regionům patří samozřejmě Tokaj, kde se na sopečné půdě pěstují hrozny s ušlechtilou plísní botrytis cinera, a podobají se tak skoro rozinkám.

Tokajské víno je spíše sladké dezertní víno a místní ho pijí ke štrúdlům a jiným sladkostem. Už ve středověku se vyváželo do Polska a Ruska a proslavilo se v 17. století, kdy ho Ludvík XIV. prohlásil za krále vín a víno králů. Tokajské víno je k dostání úplně všude, takže nemusíte chodit do speciální vinotéky. Stačí večerka na rohu ulice.

Maďarské pivo

K dokonalosti už jen chybí maďarské pivo a procházka podél břehu 2. nejdelší řeky Evropy – Dunaje. V síti prodejen Prim, jsme si vybrali mix nejznámějších značek – Soproni, Arany a Dreher. V obchodě se ceny za jedno pivo pohybují okolo 180 HUF.

Ubytování

S ubývajícím denním světlem se na povrch dere otázka, kde budeme vůbec spát. Ubytování jsme řešili přes couchsurfing. Ovšem nevýhodou velkých měst je velký počet žádostí, a tudíž nám během několika dní nebyl pozitivně přijat ani jeden požadavek. Nevzdáváme se a u točeného piva zkoušíme ještě jednou naše štěstí. V rezervě je i možnost ubytování přes airbnb, což je také skvělá a levná alternativa, ale přeci jen by tomu chyběla autentičnost a možnost poznat místní obyvatelé.

Naše vtipně napsaná žádost v režii Standy se vyplatila a konečně máme zařízený nocleh u Francouze, který už několik let žije v Maďarsku, Viviena. Společnost mu nedělá jen velký počet couchsurfařů , ale i dvě krásné kočky. U Vivena jsou dveře stálé otevřené, což myslím doslova. Dle jeho slov ani neví kde má klíče a v instrukcích jak se k němu dostat stálo, že pokud jsme u dveří, které jsou zavřené, tak stojíme špatně. Pokud jsme si mysleli, že přijdeme domů a jediné co budeme dělat je zvedat sklenku vína, tak jsme se hluboce zmýlili. Standa si hnedka ze začátku zašpinil ruce přípravou francouzské speciality Foie gras.

Noční Budapešť

Nevšedním programem a zpestřením je jednoznačně návštěva největšího muzea pinballu, kde se nachází více jak 130 funkčních a originálních strojů všech možných typů, tvarů verzí a stáří. Jako Alenka v říši divů jsem pobíhala od jedné mašiny k další.

U každého stroje je napsán původ a věk. Nejstarší a stále funkční pinball, na kterém si můžete zahrát, se datuje do roku 1925.

Postupem večera se ukázalo, že najít točené maďarské pivo, je nadlidský úkol. Maďaři mají v oblibě především piva česká a slovenská. Výborné slovenské pivo s doprovodem alternativní maďarské skupiny si můžete dát v baru Yellow Zebra.

Originální a nevšední je i přilehlý bar Szimpla. Pokud bych tento podnik měla k něčemu přirovnat, jednoznačně by to byl klub Cross v Praze. Klub je vybudovaný z bývalé továrny, zdi jsou zdobené grafity a spoustu útulných zákoutí zaručuje tu správnou atmosféru. Ke všemu nechybí ani nonstop otevřená kuchyně s velice zajímavým menu, které obsahuje i originální vegetariánská jídla. 

Základ na večer by byl a páteční noc může začít.  Večer se nejdříve nese ve stylu Reggae a později jako střelení tančíme na hity minulého století. Vstupné je všude zdarma, jak to bývá ve městě zvykem, a dnešní večer se táhne ve znamení maďarské lihoviny pálinky. Končíme nad ránem a už teď se obáváme vstávání a zítřejšího odpoledního odjezdu.