Opouštíme Saigon a přesouváme se na jih směrem k deltě Mekongu. Necestujeme ale sami. Společnost nám děla pořádná kocovina z bujarých oslav Nového roku. Na první pohled je vidět, že v tom nejsme sami. Ulice zejí prázdnotou a jedeme skoro prázdným autobusem.

V Ho Či Minově městě nabízí spousta agentur organizované několikadenní výlety k deltě Mekongu za velice výhodné ceny. Nechtěli jsme se ale zúčastnit turistického cirkusu a vydali se po vlastní ose.

Deltu Mekongu tvoří krajina pokrytá závratně pestrou paletou zelené. Je to také vodní svět, kde lodě, domy, restaurace a dokonce i trhy plují do bezpočtu řek, kanálů a potoků, které jako tepny vedou celou oblastí. Vedle mnoha rýžových políček je zde také nespočet plantáží, na nichž se pěstují desítky druhů tropického ovoce a zeleniny. V samotných korytech a ramenech Mekongu se navíc loví tuny ryb. Ostatně právě zde žijí sumci obrovští, kteří dosahují délky až tří metrů, a jsou největší sladkovodní rybou světa.

Mekong – řeka devíti draků

Zdrojem vody Mekongu, desáté nejdelší řeky na světě, jsou v počátcích ledovce. Mekong je zde dravá horská bystřina, která během cesty čínským územím absolvuje výškový rozdíl 4700 metrů. Čínu opouští v pouhých 500 metrech n. m. a pokračuje dál přes Barmu, Laos, Kambodžu a Vietnam až do Jihočínského moře. Delta Mekongu byla a je formována usazeninami řeky Mekong, a je tak obrovská, že má za den dva přílivy a dva odlivy a je významným zemědělským regionem, který zásobuje rýží celý Vietnam.

Velké vodní smetiště

Obrovské bludiště kanálů a nekonečných říčních ramen vietnamského Mekongu je plné vesnic a vesniček a pro Evropana bude jen hodně těžké představit si, jakým způsobem zde místní obyvatelé vlastně žijí. Kvůli stoupající a klesající hladině je mnoho domů postaveno na kůlech a k základnímu dopravnímu prostředku pochopitelně patří loďka. Bez ní se tu nikdo neobejde.

Obrovským problémem je hlavně čistota vody. Nejenom že obyvatelé delty běžně odhazují veškeré odpadky do řeky ale problémem je i kanalizace. A přestože má delta velkou samočisticí schopnost, v posledních letech se kvalita vody v deltě Mekongu rapidně zhoršuje.

#BenTre

Naší první zastávkou za objevováním tisíců kanálů je městečko Ben Tre, které se nachází ani ne dvě hodiny jízdy od Saigonu. Městečko má sice přes 100 000 obyvatel, ale na první pohled spíš vypadá jako větší vietnamská vesnice. Nevím, jestli to je Novým rokem, ale všichni se na nás usmívají a děti nadšeně mávají a snaží se vzpomenout na anglický pozdrav.

Doprava

Město leží mimo hlavní trasu a je cílem mnohem menšího počtu návštěvníků než vedlejší My Tho a je zaručeně krásnou zastávku při cestě kolem Mekongu. Nádraží se nachází 5 kilometrů od centra. Ignorovali jsme řidiče tuk tuku, kteří se prali o naší pozornost, a jeli autobusem číslo 2 až do centra.

Pokud vás láká prohlídka města, ideálním prostředkem je kolo. Půjčovny se nacházejí v hotelech podél Mekongu.

Ubytování

Ve městě není moc možností ubytování, pokud nepočítám předražené hotely podél Mekongu (od 18 dolarů na noc). Výjimkou je ovšem nedaleký hostel u jezera Ho Truc Giang (200 000 VND).

Plavba po Mekongu

Jestli máte zájem o plavbu po kanálech Mekongu, stačí se projít podél pobřeží a místní Vietnamci si vás už najdou. Určitě smlouvejte. Nám se podařilo sjednat privátní tříhodinovou plavbu za 20 dolarů. Ben Tre je v porovnání s ostatními většími městy ještě v turistických plenkách, takže se nemusíte obávat davů turistů a můžete navíc podpořit místního snaživého Vietnamce. A že se náš kapitán opravdu snažil.

Většinou se plaví podél hlavních kanálů s návštěvou místního kokosového ostrova a posléze se kličkuje mezi slepými rameny delty. Kanály se mnohdy zužují natolik, že jsme museli vypnout motor a jeli pouze na ruční pohon. Snažili jsme se odstrkovat od palmových větví, ale spíše se nám dařilo naklánět zleva doprava.

Ben Tre je typické výrobou kokosových sladkostí Keo dua. Sladká gumová lepivá hmota vám možná vytrhne nejednu plombu, ale určitě stojí za ochutnání a návštěvu továrny těchto cukrátek.

Laam, náš řidič, se ujal iniciativy a opět jsme se dostali do hlubšího kanálu, kde se rozeběhl motor naší loďky. Ale ani s motorem nebylo vyhráno. Na vrtuli se několikrát namotal odpadky z řeky, a abychom mohli jet dál, musel se Laam do půl těla ponořit a vyndat ručně. Když tak nad tím přemýšlím, 20 dolarů bylo možná málo.

Kolem ne polem

Okolí Ben Tre je rovinaté, obklopené rýžovými poli a krásnou přírodou. Ideální místo na menší cyklo výlet. Konečně se nám podařilo sehnat pořádné kolo a ne nějakou plečku, která se v zatáčkách rozpadá na díly, jako v případě Thajska i Kambodži. Celodenní půjčení nás vyšlo na 50 000 VND.

Okolo města se nachází 40 kilometrový okruh podél delty a skrz malebné vesničky ukryté v růžových políčkách. Šlapeme do pedálů a kocháme se krásnou přírodou. Žádní další cizinci, jen my na kole uprostřed úzkých stezek zasazených do rýžových polí nebo palmových promenád. Skoro každý Vietnamec se na nás usmívá a horlivě mává. Někteří nás dokonce zvou k sobě na po ponovoroční party.

Pár kilometrů před cílem naší cesty jsme neodolali pauze na vychlazený vietnamský čaj. Než jsme se ale nadáli, čaj stál na jedné straně a na druhé místní Vietnamec, který si k nám po chvilce přisedl, aniž by uměl jediné slovo anglicky. Zahodil náš čaj a přinesl bílou čirou tekutinu. Rýžové víno! Než jsme stačili cokoliv říct, přistál před námi plný panák, který začal kolovat dokolečka.

Jeho tempo bylo vražedné. Prázdný panák vydržel na stole sotva pár vteřin. Zjevně i ostatní přísedící se bavili a byli jsme pro ně atrakcí. S každým vypít panákem sklízíme potlesk. Asi čekali, kdo dříve odpadne. Dokonce se za námi přišla podívat i jeho maminka a pár sousedů. Těžko říct jak by to dopadlo, kdybychom nebyli hnáni zapadajícím sluncem zpátky do Ben Tre.

#CanTho

O co zábavnější večer o to horší rána. Sice by mohlo být hůř, ale 34 °C a ostré sluníčko kocovině moc nepřidá. Vysvobodil nás až vychlazený čaj zakoupený skrz okénko autobusu ve speciálním balení s sebou – igelitovém sáčku svázaného gumičkou s brčkem. Přesouváme se do hlavního města delty, Can Tho.

Město Can Tho v epicentru delty Mekongu působí po cestách odlehlými oblastmi jako skutečné velkoměsto. Jako politické, hospodářské, kulturní a dopravní centrum delty kypí aktivitou.

Plovoucí trhy v Can Tho

Can Tho je také perfektní základnou pro cesty na nedaleké plovoucí trhy. Plovoucích trhů je v deltě Mekongu hned několik, ale ten největší, nejbarevnější a nejzajímavější se koná v místě zvaném Cai Rang, šest kilometrů od města.

Nejlepší doba k návštěvě je hned brzy ráno, kdy je zdejší trh nejplnější, nejživější a nebrázdí ho turistické lodě s organizovanými výlety. Snad každý GH nabízí výlet k plovoucím trhům s východem sluníčka a máte tak jedinečnou šanci pozorovat probouzející se život na deltě Mekongu.

V osm hodin ráno se na širokém rameni řeky se špinavou vodou houpe několik desítek, možná až stovek lodí. Každé plavidlo je jiné, od mělkých a vratkých lodiček až po bachraté lodě naplněné po okraj ananasy, melouny či květináči s pestrobarevnými květinami. První návštěva plovoucího trhu působí dojmem jednoho velkého blázince.

Takhle přesně jsem si největší plovoucí trh představovala. Jaké bylo naše zklamání, když jsme přijeli na místo, a ramenem Mekongu projíždělo sotva deset lodiček. Vysvětlení je jednoduché, svátky Tết, které už měly skončit před několika dny, Vietnamcům nejspíš nestačily, a rozhodli si je prodloužit. Plovoucí trhy jsou sice hlavní atrakcí, ale i samotná plavba po řece je zážitkem.

avatar