Ho Či Minovo město známé také jako Saigon, je největším městem Vietnamu a dřívější hlavní město Vietnamské republiky. Tvoří srdce a duši Vietnamu. Zatímco Hanoj, hlavní město a politické centrum země, představuje spíše tradiční Vietnam, Saigon je ztělesněním moderního Vietnamu odrážející rychlý hospodářský růst země. Město také patří s téměř devítimilionovou populací k největším metropolím jihovýchodní Asie.
Saigon, to jsou široké bulváry, výškové budovy, zářivé neony a neuvěřitelný motocyklový frmol. Přepychové hotely z francouzské éry nebo nejlevnější guesthousy, nejluxusnější restaurace či pouliční jídlo do ruky, designové butiky nebo zmatek špinavého tržiště. To vše a mnohem víc se skrývá právě v Saigonu.
Město jede na plný plyn a tahle strhující metropole snad nikdy nespí. A hlavně, je pivním rájem. Místní pivo Saigon stojí od 8 000 VND, tedy méně než 8 korun. Vyrazit můžete i na točené do malých pouličních restaurací a kaváren, kde se popíjí na plastových židličkách přímo na ulici. Čepuje se světlé pivo Bia Hoi, což v překladu znamená čerstvé pivo. Je lehké, osvěžující a skoro levnější než voda. Půllitr se dá koupit i za 5 000 VND, méně než 5 korun.
Doprava
Vcelku hustá síť hromadné dopravy je přehledná a místní vám rádi poradí, když si nebudete vědět rady. Nicméně hlavní památky se nacházejí v pěší vzdálenosti.
Ubytování
Největší koncentrace guesthousů a hotelů se nachází v batůžkářské čtvrti Pham Ngu Lao. Nechybí ani pouliční stánky, bohatý výběr skvělých restaurací a noční podniky. Nejlevnější ubytování se pohybuje okolo 10 dolarů za double room.
Začíná vietnamský Nový rok, rok kozy
Mísa plná šťavnatého ovoce s jogurtem a k tomu šálek vietnamského čaje, mi vykouzlily úsměv od ucha k uchu. I když je skoro poledne, ve městě panuje neobvyklý klid. Vinou je nadcházející Nový rok. Spousta obyvatel si bere volno a rodinné restaurace mají otevřeno pouze kvůli svým bujarým oslavám a již od snídaně popíjejí jedno pivo za druhým. Nový rok má vliv i na otevírací dobu památek. Nevěřte nikomu, kdo vám bude tvrdit opak. Dál jak před vstupní bránu se nedostanete. To nám bohužel nikdo neřekl, a tak zbytek odpoledne bloudíme ospalým městem, které se připravuje na večírek roku.
Užitečné info, pokud cestujete během svátků
Vietnamský Nový rok je součástí svátků nazývané Tết – Tết Nguyen Dan. Jedná se o nejdůležitější dny v kalendáři. Je to období klidu, pohody, přátelství, lásky a bezstarostnosti, čas strávený s rodinou a příbuznými. Nový rok se slaví vždy první den nového měsíce v lunárním kalendáři. Během těchto svátků se honosně zdobí ulice města, lidé mají sváteční náladu a studenti zasloužené volno. Všichni cestují po celé zemi za svými příbuznými, takže služby nefungují, restaurace jsou zavřené, spoje omezené a všechno je mnohonásobně dražší. Nový rok ale patří neodmyslitelně k vietnamské kultuře, a kdo jej nezažil, jako by tu nebyl.
Ho Či Minovo město je jedním z nejlepších míst, kde Nový rok oslavit. Za soumraku, se jinak průchozí ulice zaplní malými stolečky a židličkami a pomalu začínají bujaré oslavy.
S blížící se půlnocí jsme se přesunuli na Nguyen Hue, který byl krásně vyzdobený květinami a symbolem nadcházejícího roku, kozy. Nikdo nás ovšem nevaroval, jak moc je Nový rok pekelný zážitek. Ulice jsou téměř neprůchozí a s odbíjením půlnoci je cílem udělat co největší hluk. Vietnamci nešetří ani na ohňostroji a slaví Nový rok až do rána.
Kam se vydat
Krásné koloniální budovy, zajímavá muzea, pulzující tržiště či nádherné zdobené pagody. Saigon se může pyšnit rozmanitostí na každém kroku, jehož zajímavosti byste si rozhodně neměli nechat ujít.
1. Velké tržiště
Důležitou částí města je Cholon, doslova Velké tržiště, jakýsi saigonský Chinatown. První Číňané se zde začali usazovat na konci 18. století, a i když jich spousta zemi po roce 1975 opustila, zůstává čínská komunita v Saigonu největší a nejvýznamnější v zemi. V čínské čtvrti Cholonu se můžete ponořit do světa obchodníků, nabízejících tradiční výrobky či hadí pálenku.
2. Zdobené pagody či mešita
Ve městě se nachází spousta krásných pagod, například Giac Lam, Pagoda Giac Vien a Pagoda Vinh Nghiem. Raritou města je mešita z roku 1932 sloužící muslimské komunitě zastoupené Indonésany a Malajci.
3. Válečné muzeum
Válečné muzeum je jedním z nejnavštěvovanějších, nejpůsobivějších a nejhrůznějších muzeí ve městě. Na nádvoří muzea stojí obrněné transportéry, uvidíte zde vystavené americké bomby, pěchotní zbraně a tygří klece, které sloužily jako vězení pro příslušníky Vietkongu.
V hlavní budově jsou kromě zbraní, expozice fotografií z dob války a ničivých účinků amerických chemických zbraní. Přestože jde o propagandu a popisky některých ukázek jsou značně zpolitizované a namířené především proti západu, stojí muzeum určitě za návštěvu. Vstupné symbolických 15 000 VND a vzdálenost 15 minut od centra je dalším, více než dobrým důvodem do muzea zavítat.
4. Palác Norodon
Další význačná budova, Palác Norodon – Palác Nezávislosti, byla postavena v roce 1966 jako prezidentský palác Jižního Vietnamu. Budovu navrhl vietnamský architekt Ngo Viet Thu, který studoval v Paříži, a je výjimečnou ukázkou architektury vzdušného stylu 20. století. Palác se symbolicky stal místem, kde skončila americká válka, když 30. dubna 1975 jeho brány prorazily první komunistické tanky.
5. Vietnamský Notre Dame
Křesťanskou katedrálu byste asi ve vietnamském městě nehledali, ale ve městě se přesto jedna nachází. Nazývá se Katedrála Notre Dame a v samém srdci města byla postavena v letech 1877 až 1883. Podle názvu je jasné, že se jedná o napodobeninu slavné pařížské katedrály.
Hnedka vedle Katedrály stojí sytě žlutá budova centrální pošty. Neodolali jsme a poslali jsme pár pohledů.
6. Tržiště Ben Thanh
Zážitkem je i návštěva tržiště Ben Thanh. Tržnice patří k nejstarším stavbám v Ho Či Minově městě a je také jedním z jeho symbolů. Najdete tu jak velký sortiment suvenýrů, tak i vše, co obyvatelé města běžně používají ke každodennímu životu.
7. Cu Chi, neuvěřitelný systém tunelů
Město Cu Chi je okrajová čtvrť Ho Či Minova města. Během vietnamské války tu probíhaly těžké boje. Síť tunelů umožňovala vietnamským vojákům ovládnout prostor vzdálený pouhých 50 kilometrů od Saigonu. Tunely dosahovaly až ke kambodžským hranicím a jen v okolí města měřily 250 kilometrů. Vietnamští vojáci dokázali v tunelech žít. Měli zde obývací prostory, nemocnice, kuchyně, sklady i dílny na výrobu zbraní.
Co byste měli vědět
I přes nemoc z profese jsme si zarezervovali organizovaný výlet. K tunelům se dá jednoduše dostat i veřejným autobusem, ale vyšlo by nás to na úplně stejné peníze. Proč si tedy na chvíli neodpočnout a přenechat organizaci jiným. Cena 90 000 VND zahrnuje cestu tam i zpět a služby průvodce. Nicméně od průvodce nečekejte nějaké zázraky. V našem případě jsme měli Vietnamce, který tři naučené věty opakoval neustále dokola, a na každou otázku reagoval útěkem nebo univerzální odpovědí, ano. Ovšem mít na výletě průvodce se i přesto vyplatí, jelikož vám ukáže vstupy do tunelů, které byste jinak neměli šanci najít.
Některé tunely byly pro veřejnost rozšířeny, ale stejně nemusíte být klaustrofobik, aby se plazení neskutečně úzkými tunely stalo děsivým zážitkem. Bohatě mi stačilo se plazit tunelem o délce 150 metrů, natož si představit tady žít!
Zdálky se ozývají hlasité rány a my máme pocit jako bychom se ocitli uprostřed bojového pole. O válku se naštěstí nejedná, ale pouze o dvě cvičné střelnice. Za poplatek si zde můžete vyzkoušet střelbu z řady různých zbraní. My jsme zvolili klasiku 2. světové války Garand M1.