Elegantní město Helsinky

Hlavní město Finska, Helsinky, by nemělo uniknout pozornosti žádného návštěvníka. Průmyslové, nejbohatší centrum Finska, zaujme již na první pohled, a kvůli místním památkám stojí rozhodně i za bližší prozkoumání.

Jedinečné přímořské město, které je tvořeno množstvím zálivů a spoustou malých ostrůvků, není nijak starobylé, ale srdce každého cestovatele si dokáže získat spoustou jiných předností. Helsinky mají samy o sobě okolo 500 000 obyvatel, avšak s přilehlými městy Espoo, Vantaa a Kauniainen, se kterými se v průběhu let propojily, přesahuje počet obyvatel 1 200 000.

Zamilovat se v Helsinkách můžete do nádherných secesních budov, elegantních kaváren, četných muzeí, restaurací nebo třeba jen do jejich pohodové atmosféry, která dotváří zvláštní půvab města. Od ostatních finských měst se Helsinky výrazně liší, za následek to má pravděpodobně fakt, že byly v minulosti jediným místem v zemi, které mělo spojení téměř s celým zbytkem světa.

Historie v kostce

O založení Helsinek se zapříčinil švédský král Gustav Vasa, který toužil vytvořit významné obchodní město. V roce 1748 zde Švédové vybudovali pevnost Sveaborg (dnešní Suomenlinna) na obranu proti útokům z Ruska. Rusům se přesto v roce 1809 podařilo celé Finsko podmanit. Během 19. a na počátku 20. století se Helsinky poměrně rychle rozrůstaly. Bylo zde vystavěno mnoho nových domů, začala vznikat předměstí a zvelebilo se i centrum města.

Ovšem Druhá světová válka zasadila Helsinkám silnou ránu a během ruského bombardování byla velká část města zničena. Poválečné období se však neslo v duchu obnovy a již v roce 1952 mohly Helsinky hostit letní olympijské hry. Od 80. let 20. století jsou Helsinky prosperujícím mezinárodním velkoměstem se skvétajícím kulturním životem.

Doprava

Doprava z/na letiště

Autobusové spojení letiště Vantaa s centrem Helsinek již od 3:30 do 1:30 zajišťují autobusy Finnair City Bus a linka č. 615. Noční spoje zajišťují linky 562 a 415. Jízdenky do autobusů veřejné dopravy pořídíte v automatech na letišti nebo přímo u řidiče. Cesta trvá cca 30 minut. Možná ještě pohodlněji nežli autobusy se lze do Helsinek během cca 20 minut dostat vlaky HSL. Jízdenka s platností 90 minut na vlak a následnou další dopravu po Helsinkách stojí 5,50 euro a kupuje se v automatech.

Doprava po městě

Pro dopravu po Helsinkách můžete využít metro. Helsinské metro má jedinou linku, která se na východě města ve stanici Itakeskus Ostra Centrum větví do dvou směrů. Metro má aktuálně 17 zastávek, usilovně se však pracuje na propojení Helsinek s městem Espoo. Metro funguje od 5:30 do 0:00 a jezdí v intervalech 5 až 10 minut.

Kromě metra v Helsinkách fungují také autobusové a tramvajové linky. Autobusové zastávky nalezneme v Helsinkách téměř na každém rohu. Autobusová doprava funguje standardně od 5:00 do 23:30, často využívané spoje poté jezdí až do 1:30. Noční autobusy značené písmenem N fungují od 23:30 do 5:00. V Helsinkách funguje 12 tramvajových linek, z nichž všechny kromě linky 8 projíždějí centrem. U tramvají se pro nástup používají dveře první a poslední. Vzhledem k tomu, že v Helsinkách se nachází i několik ostrovů, lze využívat i přívozy. Dva hlavní přístavy pro přepravu pasažérů nalezneme v bývalém rybím trhu a přístavu Katajanokka.

Jízdné v Helsinkách je rozděleno do několika zón, přičemž pro cestování po městě vždy stačí pouze zóna první. K dispozici je poměrně široká nabídka jízdenek, které lze zakoupit ve stáncích s logem dopravce HSL nebo v automatech na každé stanici metra a na mnoha autobusových i tramvajových zastávkách. Pokud nejste línější povahy, všechny hlavní památky, snad kromě ostrůvků, se dají projít pěšky.

Ubytování

Nejlevnější variantou jsou hostely, které se nacházejí pár kilometrů od centra. Stránka cheapsleep nebo hostels nabízejí ubytování od 500 korun za noc.

Co neminout

Naše dobrodružství začalo už odletem z Prahy. Poté co Standu skoro vyhodili z letadla, kvůli konzumaci donesené Becherovky z duty free, a následné probdělé noci na letišti, kde jsme si udělali soukromou party s Finlandií, byl zázrak, že jsme vůbec dorazili do Helsinek. Řádili jsme jako mateřská školka na každém dopravním prostředku, který jsme potkali – koloběžka, kočárek a dokonce invalidní vozík. Co vám budu povídat, nebyli jsme zrovna nejlepší pasažéři.

Slibované mrazivé počasí, na které jsme se tak těšili, se těsně před naším příjezdem změnilo, a Helsinky nás přivítali deštěm a teplotami nad nulou. Někde jsme četla, že za sychravého počasí Finové utíkají k alkoholu, aby tak rozveselili jinak pochmurnou náladu, která panuje během dlouhých temných a deštivých dní. Samozřejmě jako cestovatelé, kteří objevují, jsme tento experiment museli vyzkoušet. Musím vám říct, že to zabralo. Jakmile jsme otevřeli láhev vodky Finlandia, přestalo pršet a atmosféra hlavního města byla hnedka milejší.

Helsinská architektura je pozoruhodná – ač bylo město založeno až v roce 1550, tudíž by se dalo předpokládat, že architektura nebude tak zajímavá a bohatá jako v jiných evropských městech. Určitě je každý nakonec překvapen. Rusko i Švédsko si zde upevňovalo své pozice pomocí výstavby nových kostelů, chrámů a domů. Tím se také Helsinky liší od ostatních měst ve Finsku.

1. Senátní náměstí (Senaatintori)

Největší a nejznámější náměstí Helsinek se nachází se v blízkosti rybího trhu na pobřeží. Celé je postaveno v empírovém stylu a je ohraničeno Vládním palácem (Valtioneuvosto), Helsinskou univerzitou (Helsingin Yliopisto), Univerzitní knihovnou (Yliopiston Kirjasto).

2. Katedrála Tuomiokirko

Zřejmě první věc, které si všimnete na senátním náměstí, je velkolepá katedrála Tuomiokirko. Stavba se nachází na vyvýšeném místě na žulových schodech. Ty se často stávají místem setkávání místních obyvatel, a pokud je hezké počasí, často se zde vysedává až dlouho do večera.

Katedrálu navrhl (stejně jako valnou většinu budov na náměstí) německý architekt Johann Karl Ludwig Engel. Bílá katedrála je obklopena korintskými sloupy a zakončena bílou kupolí. Ač katedrála vypadá monumentálně, interiér je velice strohý. Před katedrálou nalezneme sochu cara Alexandra II., který je pro Finsko podstatný tím, že uznal finštinu jako úřední jazyk.

3. Uspenská katedrála

Kousek za náměstím narazíte na ruskou pravoslavnou Uspenskou katedrálu. Poznáte ji na první pohled. Vzhledem naprosto vybočuje z jinak převažujícího empírového stylu, ve kterém jsou postaveny okolní budovy.

4. Třída Esplanadi a její okolí

Třídu tvoří dvě rovnoběžné ulice Eteläesplanadi, Pohjoisesplanadi, které jsou lemovány spousty stromů a na každém kroku jsou příjemné kavárny. Trochu připomíná lázeňskou kolonádu. Směrem dále k centru přibývají i obchody se suvenýry a luxusním zbožím.

V polovině 19. století, za dob velkých sporů mezi Finy a Švédy, byly i samotné ulice rozděleny tak jako oba národy – pokud někdo prošel po Eteläesplanadi, projevoval tím své sympatie finsky mluvící části a opačně. Po cestě lze zahlédnout Prezidentský palác a radnici.

Náměstí Kauppatori leží přímo na nábřeží. Je plné stánků a u břehu kotví lodě, na kterých můžete nakupovat ryby, ovoce, zeleninu, ale i kožešiny. Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou Havis Amandy, což je mořská víla. Při jejím odhalení vznikly různé názory na její nahotu – mnoho lidí pohoršovala. Kousek opodál směrem k přístavu trajektů stojí Kauppahalli, což je klasicistní tržnice. Není velká, ale má příjemnou atmosféru a opravdu stojí za návštěvu.

5. Okolí mannerheimintie

Mannerheimintie je nejrušnější silnice Helsinek a důležitá dopravní tepna. Když dojdeme na konec Esplanadi a budeme pokračovat dále po Mannerheimintie, dojdeme k hlavnímu vlakovému nádraží. Bylo postaveno roku 1914 a je jedním z vrcholných děl architekta Eliela Saarinena. Původně mělo být nádraží více romantické, ale nakonec se Saarinen rozhodl spíše pro secesní prvky. Je to jistá obdoba secese, ale v severském podání – často se také proto tomuto stylu říká severská secese.

Není bez zajímavosti, že po levé straně hlavního nádraží, ve směru na Kiasma, stojí v příjemné budově na náměstí Eliel restaurace s prozaickým názvem Vltava, o které hádáte správně, pokud si myslíte, že se jedná o českou restauraci. Pokud tak zatoužíte po troše českého jídla nebo široké nabídce piv, může to být to správné místo.

6. Skalní kostel Temppeliaukio kirkko

Skalní kostel Temppeliaukio kirkko určitě stojí za návštěvu, protože něco podobného jen tak neuvidíte. Příběh kostela začíná v 60.letech dvacátého století, kdy byla vyhlášena veřejná soutěž na návrh kostela. Byl v tom ale malý zádrhel – místo pro něj určené bylo dosti skalnaté.

Návrhy postavit kostel na skále, nebo ji naopak vystřílet se architektům a zároveň manželům Timovi a Tuomi Suomalainenovým zdály dosti fádní, a proto se rozhodli pro neobvyklé řešení – kostel do skály přímo zasadit. Do skály byla tedy vystřelena díra kruhovitého půdorysu a skála nebyla nijak dále víc upravována, pouze se zakryla střechou z kombinace mědi a skla. Na některých místech dokonce ze zdí prýští voda.

Mnohým lidem se nelíbí – je podle nich až příliš moderní, ale pokud se nad touto stavbou více zamyslíte, zjistíte, že vystihuje dnešní Finy, a začnete ji vidět v úplně jiném světle.

O pár set metrů dále na sever, u křižovatky Mannerheimintie a Helsinginkatu pak najdete budovu finské Národní opery ležící u příjemného parku na břehu malého jezera Töölölahti, kterým můžete přijít až od haly Finlandia.

Dále od centra narazíme na Olympijský stadion, na kterém v roce 1952 zazářil božský Emil Zátopek a Dana Zátopková. Nad stadionem se tyčí vysoká věž, ze které je úžasný výhled na Helsinky.

To, že jsou Helsinky také důležitým městem kultury, dokazuje zdejších přibližně 40 muzeí a několik desítek galerií. Mezi nejzajímavější patří například muzeum Ateneum, které je hlavním muzeem finského malířského umění a ukrývá obrazy významných malířů. Velmi zajímavé je taktéž Helsinské městské muzeum, Misionářské muzeum, Mannerheimovo muzeum a samozřejmě také muzeum Národní. Zkrátka ve městě nepřijdou ani milovníci divadla, opery a hudby.

7. Parky a příroda v Helsinkách

Při dobrém počasí lze pro odpočinek, přímo v centru Helsinek, zvolit jeden z mnoha příjemných parků (ale i sychravé a zimní počasí není překážkou). Tím nejznámějším je Esplanadi, kde se také pravidelně konají koncerty a kulturní akce.

Několik kilometrů od centra města, na ostrově Seurasaari leží malebný skanzen finského venkova. Cestou ke skanzenu leží netradiční, ale velmi populární památník světově známého skladatele Sibelia – 600 trubek o váze 24 tun představuje varhany. V okolí zálivu Töölönlahti, který zasahuje do samotného centra města, leží také několik příjemných parků.

8. Tajemná pevnost Suomenlinna

Námořní pevnost vybudovaná v 18. století na obranu Helsinek je dnes vyhledávaným místem odpočinku. Suomenlinna se rozkládá na osmi ostrovech propojených mosty. Pevnost byla vybudována Švédy a sloužila k obraně Helsinek proti útokům z moře. Nachází se zde přes sto kanónů, okolo tří set budov a obrané zdi měří osm kilometrů.

Pro případ nouze byl vybudován tunel, který vede na pevninu. Také zde najdete typické severské dřevěné barevné domečky, školu, kostel, knihovnu, muzea, restaurace a kiosky, ale i hostel. Somenlinna byla v roce 1991 zapsána na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Na ostrovy se dostanete za 15 minut trajektem z Market Square naproti prezidentskému paláci. Trajekt je v Helsinkách součástí městské hromadné dopravy, ale lístek se dát koupit i na místě. Samotný vstup na ostrov pak nestojí vůbec nic.

Na ostrovech se nachází několik muzeí, které jsou částečně situovány do volné přírody. Také zde řada umělců provozuje svá studia a galerie. Za návštěvu stojí Muzeum Suomenlinna situované v návštěvnickém centru, které seznamuje návštěvníky s historií této jedinečné pevnosti. Další muzeum je ve skutečnosti ponorka Vesikko z Druhé světové války.

V informačním centru u vojenského muzea naleznete letáčky v několika jazycích, mapky a vše potřebné. Milý personál nám dokonce pohlídal naše krosny. Záleží jen na vás, zda ostrovům věnujete celý den či jen pár hodin, ale návštěvu si rozhodně nenechte ujít. Samotné místo na mě působilo magicky. Jako bych byla zasazena do napínavého děje Nesbøvých detektivek. Do té s tím šťastným koncem samozřejmě.