Do netradičního mixu zážitků na Madeiře jsme přimíchali i půjčení automobilu. Ne kvůli lenosti, ale automobil je jednoduše nejideálnějším dopravním prostředkem, který šetří čas a peníze.

Kempování jsme se ale nevzdali, a během následujících tří dnů jsme putovali po západní části ostrova, sledovali měnící se krajinu za každou zatáčkou, relaxovali ve starobylých rybářských vesničkách a ochutnávali nové poklady místní kuchyně.

1. Calheta

Říčním údolím se táhne nejvýznamnější město na jihozápadě Madeiry. Historické destilační aparáty místní vyměnili za práci v cestovním ruchu, o čemž svědčí promenáda lemovaná palmami a přístav s písčitou pláží.

Ovšem studené vody Atlantiku zlákaly jenom opravdové otužilce, mezi které protentokrát nepatříme. Marně jsme pátrali po něčem, co by nás v městečku na delší chvíli zdrželo, ale kromě místního supermarketu, kde jsme si dokoupili zásoby, jsme na nic nenarazili. Řadíme za jedna a skrz kaskádovitá políčka a plantáže jedeme dál.

2. Jardim do Mar

Prapůvodní krása ostrova se zrcadlí v několika rybářských vesničkách, které lemují jižní pobřeží ostrova. Cesta nás zavedla do rozkošné vesničky Jardim do Mar, kde se počet obyvatel zužuje na pár desítek. Spletí křivolakých uliček jsme došli až k pobřežní promenádě a zpátky zabloudili do Joe’s baru, kde jsme se osvěžili jednou z nejlepších bílých sangrií, kterou jsem kdy ochutnala.

3. Ponto do Pargo

Ostrovní počasí nám ukazuje svoji náladovost a ze sluncem zalitého jižního pobřeží, se škrábeme po kolmě stoupající silnici k hlavní atrakci, majáku, shlížejícího ze skalnatého pobřeží.

4. Porto Moniz

Půvabné městečko Porto Moniz, proslulo přírodními bazény, které za staletí vymodelovaly mořské vlny a vítr. Koupání přitahuje davy turistů, ale studený vítr a ledová voda Atlantiku, není zrovna ideální kombinace. Za symbolický poplatek se lze v bazénech vykoupat.

Kempování poblíž

Naše přesvědčení, že počasí už snad nemůže být horší, se s každým dalším kilometrem směrem ke kempu stávalo velice mylným. Od grilování jsme velice rychle opustili a přešli rovnou k další naplánované zábavě večera, popíjení vína v autě. Až druhého dne ráno jsme mohli ocenit krásu přírody v okolí kempu.

Přímo nad městečkem Porto Moniz se nachází další, nicméně zpoplatněný kemp.

5. Rabaçal, divoká zeleň a kouzlo vodních kanálů

Pobyt na Madeiře, bez výletu podél zavodňovacích kanálů levadas, by nebyl kompletní a právě Rabaçal nabízí jednu z nejhezčích tras. Nezaparkovali jsme na obvyklém turistickém parkovišti, ale sjeli kousek níž, kde začátek trasy vede několik kilometrů dlouhým tunelem skrz horský hřeben.

Levády a potoky lemuje na trase hustý zelený porost až jsem měla pocit, že jsme zabloudili do džungle. Vždycky když už jsem si myslela, že mě nemá Madeira čím překvapit, vytasí další eso z rukávu. Podél kanálů se dají ujít stovky kilometrů, ale my jsme se spokojili s hlavními cíli v údolí Rabaçal – Cascata do Risco a 25 fontes.

Levadas, coby systém zavlažovacích kanálů, je na Madeiře skutečné unikum. Jde o obdivuhodný lidský výtvor. Po celém ostrově se táhnou dohromady přes 2150 kilometrů. Levadas, neboli levády, jsou vytesány do skal, mají šířku několik desítek centimetrů a hloubku asi půl metru. Aby obyvatelé mohli kanály udržovat, udělali kolem nich cestičky, které se dodnes využívají jako skvělé turistické trasy různých obtížností.

6. São Vicente

Na severozápadním pobřeží se nachází další krásné městečko – Sao Vincente. Kousek od parkoviště se vlévá do moře malá říčka a je tu k vidění maličká, ale výrazná kaple, která byla v roce 1692 vytesána přímo do skály. Chcete-li se dozvědět něco o sopečném původu ostrova, navštivte jeskyni Grutas de São Vicente (vstupné 8 EUR), jež ukrývá unikátní lávový jeskynní systém, který vnikl při sopečném výbuchu před více jak 890 000 lety.

Neodolatelnou, ale zároveň děsivou atrakcí, je bezesporu jízda po místních silnicích, které lemují celý ostrov. Staré zakroucené a časově náročné cesty, pomohla sice evropská unie zrenovovat, nicméně po jízdě nekonečnými zákruty, budete určitě bohatší o pár nových sprostých slovíček. Jedna z nejkrásnějších, ale nejděsivějších je cesta vnitrozemím z Porto Moniz přes Paúl da Serra do Funchalu.

7. Ribeira Brava

Chladné počasí a hlad nás zavedl do přímořského městečka Ribeira Brava. Jelikož má město dobré spojení s rychlostní silnicí, je u Madeiřanů oblíbeným cílem letní dovolené a víkendových výletů. Kavárny vyrostly jako houby po dešti a celoročně lákají na příjemné posezení u přímořské promenády.

8. Okolí Funchalu

Útes Cabo Girao

Budete-li pokračovat po pobřeží směrem na západ, budete míjet zemědělskou oblast plnou banánových plantáží a vinné révy, mezi kterými se hrdě tyčí jeden z nejvyšších útesů na světě. Až na vrchol dojedete pohodlně autem, autobusem, či taxíkem. Cabo Girao padá z více než z půl kilometru svisle do moře.

Výhledy na západní i na východní pobřeží jsou úžasné a možná vás uchvátí i nekonečný oceán. Můžete odtud vidět malinké terasy s políčky, které na plošinkách útesu vybudovali skutečně houževnatí rolníci.

Curral das Freiras

Doslovný překlad nejhlubšího údolí na Madeiře zní stáj jeptišek a odkazuje na tehdejší majitelky území, klarisky z kláštera Santa Clara ve Funchalu. V 16. a 17. století, kdy se Madeira stávala často obětí pirátských přepadení, odcházely sestry do tohoto údolí, jehož skalní stěny vysoké až 700 metrů poskytovaly ochranu.

Specialitou vesničky jsou dodnes jedlé kaštany, ze kterých se vyrábí likér, koláče, chléb či polévka. Jedná se o vcelku turistické místo, nicméně i přesto se vyplatí jeho návštěva. V okolí se nachází i mnoho turistických tras, takže nudit se tu určitě nebudete.

Camara de Lobos

Pouhých 10 km od Funchalu najdete vesničku se zajímavou minulostí. V roce 1950 zde totiž pobýval Winston Churchill, a tak proslavil vesnici coby idylickou rybářskou osadu s barevnými čluny kotvící v malebném přírodním přístavu. Mnohem hezčí je vesnice z dálky, nežli z blízka. Je totiž dlouho neopravovaná. Uličky jsou tradičně příkré a úzké, takže pokud jedete autem, raději dolů ani nezajíždějte. Pohled na vesnici z Pico da Torre ovšem stojí za zastavení.

Ponta do Garajau

Směrem na východ podél pobřeží dojedete k zajímavé vyhlídce u vesničky Ponta do Garajau. S překvapením zjistíte, že ačkoli jste přijeli na Madeiru, ocitli jste se najednou v brazilském Riu, nebo v portugalském Lisabonu. Před vámi se totiž bude tyčit sice mnohem menší, ale jinak nachlup stejná, betonová socha Krista.

I když je automobil ideálním prostředkem, ty pravé zážitky čekají na ty z vás, kdo se vydá pěšky. Jednoduše si je musíte zasloužit, ale určitě nebudete litovat!

guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments