Jižní Thajsko – tropický ráj, divoká džungle a nezapomenutelné večírky

Thajské pláže jsou jedním z největších bohatství Thajska. Vysoké palmy se naklánějí nad bělostným pískem a teplé vody Thajského zálivu a Andamanského moře skrývají pestrý podmořský život. Thajské ostrovy mají rozhodně co nabídnout. Klid, krásná příroda a ideální podmínky pro potápění, představují ráj na zemi.

Bohužel mnohé romantické destinace převálcovaly hlučné diskotéky a luxusní hotelové resorty. Pláže jsou plné turistů a služby jsou zbytečně předražené. Ale není to tak zlé. Pár téměř panenských míst se tu přeci jen ještě najde. Budete se ale muset vyhnout hlavním turistickým lákadlům.

Jaký ostrov vybrat?

Během letní sezony, pracuji jako delegátka. Nepřetržitě řeším problémy a jsem obklopena davy turistů v nejznámějších letoviscích. Zvolila jsem tedy úplně opačnou osu cestování. Nejznámější ostrovy jsem zcela vynechala a utekla za klidem a pohodou, kterou naleznete na ostrovech Ko Lanta nebo Ko Chang. Na straně druhé, pokud vás lákají bujaré večírky a slavné full moon party, tím pravým místem pro vás jsou ostrovy Ko Samui či Phuket.

#KoLanta

Ko Lanta je jeden z posledních nedotčených přírodních rájů v Andamanském moři, kam se z nejznámějších, povětšinou hekticky přeplněných letovisek v okolí (Krabi, Phuket, Phi Phi), vydávají milovníci skutečně autentického prostředí života prostých rybářů a jejich pohostinnosti.

Doprava

Slunce ještě nevyšlo nad obzor a my nastupujeme do letadla. Opouštíme bránu severního Thajska, Chiang Mai, a letíme objevovat pozemský ráj na jihu země. Letenka z Chiang Mai na Krabi vyjde skoro stejně jako jízda autobusem (2 400 THB), s tím rozdílem, že ušetříte přes 24 hodin času. Z letiště jezdí pravidelná kyvadlová doprava na rozvozové místo, odkud jezdí trajekty (400THB).

Ostrov měří na délku cca 30 kilometrů a na šířku 6 kilometrů. Zatímco vnitrozemí ostrova tvoří plantáže kaučukových stromů, západní pobřeží lemují překrásné pláže dostupné jedinou silnicí (Klong Dao Beach, Long Beach, Had Phra Ae, Klong Nin Beach). Neváhali jsme ani minutku a hnedka po příjezdu jsme si půjčili motorku (200 THB/den) a jeli prozkoumávat krásy ostrova.

Zajímavosti a rady na cestu

Během návštěvy určitě navštivte jeskyni Khao Mai. Vstup do jeskyně je povinný s průvodcem. Jelikož se k jeskyni brodí džunglí přes bambusové mosty a záchytná lana, všichni jsme jeho služby ocenili. Neberte si na sebe bílé oblečení, jinak se může stát, že po výstupu z jeskyně bude hnědě batikované, možná i posrané od všudypřítomných netopýrů.

Cestování po jižním Thajsku je daleko dražší nežli po zbytku země. Cena za ubytování je více jak dvojnásobná, stejně tak cena jídla v restauraci. Měli jsme ale štěstí a narazili na krásnou chatrč Horizon přímo na pláži s pohodovým barem a houpacími sítěmi na naladění té správné atmosféry (500 THB/noc). Mějte u sebe dostatek vyměněných peněz. Kurz bývá nevýhodný.

Ostrov Kho Ha a naše první potápění

Měli jsme nevídané štěstí, že naše kamarádka zde pracovala jako instruktorka potápění. Nemuseli jsme tedy vybírat potápěčskou společnost a Dana se o nás perfektně postarala. Nejenom v hlubinách moře, ale i na pevnině. Každý večer jsme grilovali čerstvou rybu z marketu a vychutnávali si příjemnou změnu kuchyně v podobě jakéhosi mixu thajské, české a turecké gastronomie.

Korálové útesy tvoří jeden z nejbohatších ekosystémů na planetě, a proto jim často bývá přezdíváno mořské deštné pralesy. Ačkoli zabírají méně než jedno procento povrchu světových oceánů, žije v nich 25 % veškerých mořských druhů ryb, měkkýšů, ostnokožců a hub.

Možná trochu naivně jsem si myslela, že první zkouška bude v bazénu. Ovšem s mizející pevninou mně došlo, že budeme zkoušet naostro, přímo v hlubinách Andamanského moře.

Po instruktáži už se oblékám do neoprenu a jde se na věc. Je zcela nemožné popsat tu nádheru. Ten klid a mír, který je všude okolo. Kouzlo mořského království mě učarovalo. Proplouvala jsem podvodním světem, jakoby čas neexistoval. Byla jsem to pouze já a barevné korály plné mořských živočichů.

#KoChang

Thajsko se může pyšnit hned dvěma ostrovy se stejným jménem, jeden hezčí nežli ten předchozí. Musím se ve vzpomínkách vrátit zpět na letiště v Moskvě, kde teprve naše dobrodružství začínalo. Dali jsme se do řeči s Jardou, pohodovým Moravákem, se kterým jsme si vyměnili pár užitečných rad a tipů. Došla řeč i na ostrov Ko Chang. Malý ostrov, který skoro nikdo nezná, bez cest, zákonů, pouze s pár chatrčemi na pláži. Dokonce i elektřina tu funguje pouze pár hodin denně. Chtěli jsme se ztratit a odpočinout. Ko Chang se zdálo jako ideální místo.

Rady na cestu

Dost bylo vzpomínek, vraťme se zpátky do přítomnosti. Vyrážíme autobusem do městečka Ranong (druhý mnohem známější Ko Chang se nachází na opačné straně u hranice s Kambodžou). Na ostrůvek odjíždí párkrát denně malá loďka s kapacitou pár desítek lidí. Jako jediní z lodi jsme neměli předem rezervované ubytování, ani představu, kde složíme hlavu. Řídili jsme se pouze jednoduchým pravidlem – kde se nám bude líbit, tam vystoupíme. Nakonec se tak stalo u hotelu Paradice Long beach.

Naše představa o jednoduchém hledání ubytování se ovšem velice rychle sesypala jako domeček z karet. Všechny malebné chatrče za dobrou cenu byly již obsazené a jediné volné pokoje byly v „luxusnějších“ hotelech za dvojnásobek. Naštěstí se nám opět ukázala vřelá a nezištná povaha Thajců. Velice milí personál hotelu Paradice nás nechal zdarma přespat pod jejich přístřeškem přímo na pláži, který přes den sloužil jako masérský salon.

Každé ráno jsme se budili za zvuku šumění moře, teplého mořského vánku a první co jsem spatřila po rozlepení očí, byla úžasná panenská příroda všude okolo nás. Jarda nelhal je tu krásně. My o vlku a vlk za dveřmi. Přesněji za houštím, ze kterého se vynořil zarostlý Jarda, s omotaným trikem na hlavě a s dřevěnou větví v ruce nás přivítal slovy: „tož jste dorazili!“. Nikdo z nás netušil, kdy se na ostrov vydáme, a přesto jsme se tu sešli. Jarda jako ostřílený průvodce nás provedl ostrovem, který se dá za dva dny obejít dokolečka. I když je Ko Chang malý ostrov, jeho fauna, flora a pláže se mění doslova před očima.

Bydlení v bambusových chýších a pohupování v hamaku ve stínu kokosových palem, poskytuje neuvěřitelnou relaxaci, ale také řádnou porci dobrodružství. Nejednou nám na verandě dělali společnost jedovaté stonožky a za tmy syčení hadů. Je tu nádherně, není tedy divu, že tu chce bydlet i živočišná část populace.

Temné večery jsme vyplnili popíjením lokálního rumu u ohně na pláži ve společnosti místních a dalších cizinců. Nikdo neřeší, co je za den nebo datum. Nikdo se netrápí tím, co bude. Všichni užíváme přítomného okamžiku na kousku pozemského ráje.