Město Ninh Binh leží 93 kilometrů od Hanoje a je skvělou zastávkou pokud jedete z jihu na sever Vietnamu. Stejně tak sem můžete pohodlně přijet z Hanoje autobusem nebo vlakem. Cesta nezabere víc jak 2,5 hodiny. Město samotné je spíše dobrou základnou k průzkumu krasových scenerií, národních parků, jeskyních systémů a venkovské krajiny.
Národní park Cuc Phuong
Motorka na nás už čeká před hostelem a my vyrážíme. Přibližně 40 kilometrů za městem se nachází nejstarší národní park ve Vietnamu. Ho či Min osobně, si během vietnamské války v roce 1963 vyhradil volný čas, a tuto oblast vyhlásil za národní park.
Kopce jsou prošpikovány stezkami a jeskyněmi a tím pádem je park skvělým místem pro pěší turistiku. Krásnou půldenní procházkou je okružní 8 kilometrová trasa k mohutnému, tisíc let starému stromu. I přes deštivé počasí se nám otevřely krásné výhledy, navštívili jsme jeskyni z dob pravěku a v tichosti poslouchali zvuky bujné vegetace všude okolo nás.
Tradiční pokrmy z kozího masa
Provincie Ninh Binh je známá pokrmy z kozího masa. To by bylo, aby Standa neochutnal místní specialitu. Já mám bohužel smůlu. Koza se nedělá ve vegetariánské variantě, a mně nezbývá než na Standu hladově koukat a popíjet čaj.
Snad poprvé jsme se nezeptali před objednáním na cenu jídla a spoléhali jsme na přiměřenou cenu k prostředí a kvalitě. To jsme ale neměli dělat. Postarší Vietnamka, v tu chvíli proradná bába, se nám snažila naúčtovat za jednu porci kozího pokrmu 300 000 VND. Samozřejmě musíme přičíst fakt, že se jedná o netradiční maso a speciální úpravu, ale stejně se nás opět Vietnamci snažili okrást. Pokrmy stojí cca 100 000 VND, jak jsme po sléze zjistili v okolních restauracích.
Servis na cestách a benzín stáčený v PET lahví od Coca Coly
Smůla se nám dál lepila na paty, a když jsme zatočili k benzínce, najeli jsme do jedné z milionů děr na cestě. Po obří ráně a mojí naražené kostrči už jenom se slzami v očích koukáme na tu pohromu v podobě prasklé pneumatiky. Mezitím mrholení zesílilo na hustý liják a za tmy se vydáváme hledat někoho, kdo nám prasklou duši opraví.
Naštěstí jsme narazili na usměvavého Vietnamce o několik set metrů dál. Pečlivě nám duši zalepil, nabídl nám čaj a z peněženky nám zmizelo jenom 30 000 VND. Dalších 35 kilometrů jedeme za tmy, silného deště a Standa se snaží kličkovat mezi dírami na cestě, které už ani nejsou vidět. Naštěstí se nestalo nic, co by nespravila výborná večeře a pivko na našem guesthousu.
Věděli jste?
Nejdelší jeskyně na světě se nachází právě ve Vietnamu kousek od Ninh Binhu. Pokud byste chtěli tuto jeskyni pokořit, čeká vás skoro týden putování!
Tam Coc
Počasí nám nepřeje ani druhý den. Hustá mlha a silný déšť nás provází již od rána a my jen v hloubi duše doufáme, že krasovou scenérii vůbec uvidíme. Stále čerstvé zážitky ze včerejšího výletu, se začali s novým dnem znovu opakovat. Obyčejné tankování paliva se změnilo v drama.
Vietnamec nám na pumpě natankoval místo 15 000 VND 50 000 VND a bez jakékoliv omluvy na nás začal hulákat. Sice jde opět o pár korun, ale nejsou to peníze, co nás trápilo, ale přístup Vietnamců, na které pomalu ale jistě začínáme být alergičtí.
Plavba po řece Ngo Dong
Oblast Tam Coc, je známá pro své obrovské skalní formace vystupující z rýžových polí. Pyšní se úžasnou scenérií, kterou si nejlépe vychutnáte z paluby lodi plující po řece Ngo Dong. Místní o tom moc dobře vědí, takže si budete muset koupit předraženou plavbu na pramicích.
Obzvlášť velký pozor si dejte u kasy. Platí se 120 000 VND za vstup do parku (cena za loď) plus dalších 150 000 VND za každou osobu na lodi. Stačila chvilka nepozornosti a Vietnamka mi vrátila o 120 000 VND méně. Pokoj vám ani nedají řidiči loděk.
Nejdříve se budou tvářit jako nejlepší kamarádi, ale pak po vás budou škemrat nesmyslně velké spropitné a během plavby od vás budou chtít, v zájmu jejich tradice, zaplatit předražené nápoje. Stačí si vzít sebou do batohu vodu, třeba i Coca Colu, a až vám budou nutit koupit nápoj pro řidiče loďky, jednoduše mu nabídněte vlastní zásoby. Jedině tak lze místní přechytračit a vyhnout se nepříjemnému naléhání. I přesto dvou hodinová plavba skrz vápencové hory určitě stojí za to!
Pagoda Bich Dong
Pouhé 2 kilometry od Tam Coc se nachází významné poutní místo Vietnamců, pagoda Bich Dong. Jedná se o půvabný chrám vytesán do slují krasového masivu.
Oblast Hoa Lu
Okolní krajina je stejně úchvatná jako Tam Coc a navíc je historicky významná. Zajímavé místo k vidění je i oblast kolem Hoa Lu, kde můžete vidět například palác Hang Mua, citadelu anebo tzv. kuřecí kanál Kenh Ga.
Poslední zkouškou naší trpělivosti jsou místní restaurace. Nejdříve nám nabídli menu v angličtině s nesmyslně drahými pokrmy. Až když jsme začali nadávat a otáčet se k odchodu, přiběhla Vietnamka s jiným menu, kde ceny byly poloviční. Je to ale vynalézavý národ! Zbědovaní, vyčerpaní a promočení bereme nohy na ramena a z našeho GH se přesouváme autobusem do hlavního města, Hanoje.
Neposedná Myško, jseš našim průvodcem již 3 týdny na cestách po Vietnamu…a přiznáváme, že odrbávací vietnamské praktiky nám už taky trochu (dost) lezou krkem. Naštěstí čas od času potkáme i poctivce, co nešetří úsměvy 🙂
Vietnam je naše srdeční záležitost i přes odrbávací praktiky, jak říkáš :). Mnohé se určitě změnilo od dob, kdy jsme tam před pěti lety cestovali, ale jedno je jisté – Vietnam si rozhodně užijete. Hlavně nezapomeňte i na ty voňavé, kořeněné zážitky! Přeju bezpečné cestování ve společnosti těch usměvavých a pohostinných Vietnamců…