Zastávám názor, že zdravý životní styl určitě neznamená hodinové trápení v posilovně, dodržování diety a odříkání všeho, co nám přináší radost a požitek! Mnohem důležitější než to, jaké potraviny si vybírám, v kolik chodím spát nebo zda jsem uběhla dost kilometrů, je pro mě důležitá životní rovnováha. Miluju pizzu všechno spojené s pečivem a mlsání. To mi žádná dieta prostě zakázat nemůže, stejně tak jako alkoholové dýchánky s kamarády a společné večery s tou mojí polovičkou a (nejednou) lahví, která nás vždy promění ve zpěváky. Občas mám chuť se pořádně přecpat, někdy si moje tělo řekne o několikadenní půst. Baterky dobíjím jógou a nebo jakoukoliv outdoorovou aktivitou, ale i celodenním válením v posteli. Jedině tak cítím, že opravdu žiju!

To je moje klikatá cesta ke spokojenosti – uždibovat od každého kousek a i když bych si někdy přála trochu té rutiny, moje divoké srdce a stále se měnící životní prostředí do toho zkrátka nezapadá.

Ani Pinďa to už nežere

Když mi bylo asi deset (už si to přesně ani nedokážu vybavit), rozhodla jsem se přestat jíst maso. Odjakživa jsem milovala zvířata, ale na lásku nebylo na naší babiččině farmě místo. Co víkend, se konala zabíjačka a skoro pokaždé se jedl králík. Vždycky se mi vybaví scéna z filmu Slunce, seno, jahody s hláškou: „Ani Pinďa to už nežere.“

Bezmasá strava pro mě není dietou. Je to můj životní styl, kterým dávám najevo lásku k druhým tvorům a naší jedinečné planetě. Od malička jsem bojovala s tvrzením, že bez masa umřu, a že bez masa vlastně nemám co jíst a je to nuda. Já se ale rozhodla jim ukázat pravý opak (karty se ovšem obrátily a tito lidé, ke mě nyní chodí pro inspiraci).

Moje záliba ve vaření tak sice začala jako pouhá povinnost uvařit si bezmasé jídlo, ovšem postupem času během cestování po nejrůznějších krajinách, se proměnila v začátek mé kulinářské cesty za chutěmi celého světa.

Většinou vařím ve spartánských podmínkách, ale paradoxně ty nejlepší recepty a vychytávky vznikly v kuchyňce, kam se stěží vešel sporák a linku mnohdy nahrazovala pračka, takže při režimu ždímání stačilo nůž držet v ruce. Šuplíky vždy ukrývaly nejrůznější nástroje, zaručeně pokaždé to byl tupý nůž, ale málokdy jsem našla potřebné kuchyňské vybavení. Kuchyň jsem ovšem sdílela s místními, což je zaručeně ten nejlepší nástroj, na který narazíte zřídkakdy. Nikdy nezapomenu na vaření s Masajem v Tanzanii, Muslimkou v Indii, Turky u Syrských hranic, Vietnamkou v Asii, s potomky Májů v Guatemale, Australanem v Karibiku a nespočtem dalších cestovatelů, kteří přijeli objevovat nejenom krásy dané země, ale ochutnávat místní speciality a podělit se o ty vlastní.

Věřím, že s trochou odhodlání a pozitivního přístupu, dokáže i začátečník (bez pořádné kuchyně) vyčarovat spoustu zajímavých a originálních bezmasých jídel, které si oblíbíte nejen vy, ale brzy vám na ně bude chodit i celá vaše rodina.

[pt_view id=“d3ec1b0upr“]

Veganská míchaná „vajíčka“ s pečenou zeleninou

Letošní svátky a Nový rok byly opět báječné, bujaré a fyzicky náročné. Ještě doteď se vzpamatovávám z Novoroční párty. Alespoň že mám pár dní k dobru před odjezdem do Říma, kde žádné novoroční předsevzetí rozhodně dodržovat nebudu – popravdě jsem si žádné ani letos nestanovila, jako i roky předtím. Nicméně než do sebe začnu ládovat pizzu, těstoviny a zmrzlinu, řeklo si mé tělo o trochu oddychu. Začala jsem tradičním po-novoročním půstem a teďka hurá na vydatnou snídani. I přestože jsem do názvu následujícího receptu přidala slovo vajíčka, recept je čistě veganský. V podstatě se jedná o rozmačkané tofu, které nahrazuje ona zmíněná vajíčka, servírovaná s pečenou zeleninou.

Avokádová pomazánka s cizrnou

Avokádo je superpotravina, kterou velmi ráda používám v kuchyni. Lze z něho vykouzlit lahodné smoothie, tradiční guacomole, nevšední pomazánky, zajímavé dresinky, ale hodí se i jen tak jako příloha k jídlu. Následující recept je super jednoduchý a super skvělý. Stačí vám jenom pár ingrediencí, 5 minut času a zdravá svačina je na světě. Nechte se třeba inspirovat…

Svěží vydatná polévka s kadeřávkem

Letošní Vánoce a svátky jsem se opět nevyhnula tradiční „přežíračce“, takže si moje tělo (spíš moje svědomí) řeklo o lehčí zdravější jídlo. Na zahrádce jsem z okna zahlédla stále otužilý kadeřávek, a tak jsem připravila vydatnou polévku, co lednice po svátcích dala. S kadeřávkem mám spojené dětství na chalupě mojí babičky, kde rostl hned vedle brambor a hrášku. V té době jsme mu ale říkali kadraba. Vlastně ani netuším proč, pokud si tento pojem dáte vyhledat do googlu, se zeleninou to nemá nic společného. I přesto mu dodnes neříkáme jinak.

Luštěninová nádivka s batáty a kaštany

Původně jsem zamýšlela pojmenovat následující recept luštěninová sekaná, ale nejenže nerada používám názvy spojené s masovými pokrmy na ty vegetariánské, ale stejně tak je pojmenování nádivka přesnější. Slovo nádivka má v tomto případě symbolizovat voňavý, šťavnatý a nasládlý pokrm. O vůni se postarají ořechy, o šťavnatost batáty a o nasládlou chuť omáčka. Tu lze připravit klidně i do zásoby. V lednici vydrží několik týdnů, přičemž najde široké uplatnění – hodí se jako doplněk ke grilování, na naložení tofu či sóji nebo jednoduše zastoupí využití kečupu.

Sójový guláš na černém pivu

Guláš je bezesporu jedno z nejoblíbenějších českých jídel, i přestože jeho kořeny sahají do sousedního Maďarska. V dnešní době má guláš mnoho podob, dokonce i ve vegetariánské variantě. Osobně jsem vyzkoušela několik bezmasých verzí, ať z tradičních či nevšedních surovin, ale nejvíce jsem si oblíbila kombinaci luštěnin, sóji, černého piva a uzené papriky. Ale jak vypadal tradiční guláš dříve a jaká je vlastně jeho historie?

Plněný banán arašídovo-rozinkovým krémem

Neskutečně rychlá, báječná a zároveň zdravá snídaně. To jsou hlavní hesla dalšího receptu, který zároveň umožňuje i mnoho experimentování podle vaší fantazie. Dle sezony lze vybírat jednotlivé ingredience, zejména ořechy a ovoce, a zároveň se dá připravit i ve veganské variantě – stačí použít sójové, ořechové či kokosové mléko a sójový jogurt na podávání. Časově…

Dip z vlašských ořechů 4x jinak

Podzim s sebou přináší spoustu báječných ingrediencí do kuchyně a právě vlašské ořechy jsou jedny z mých nejoblíbenějších. Na zahradě rodičů máme hned dva krásné vlašáky, které nám každým rokem nadělí kila tohoto plodu ve tvaru našeho nejdůležitějšího orgánu – mozku. Není to náhoda, ořechy totiž podporují dobrou náladu a paměť. Každý den hrstka ořechů pro zdraví Rozhodně…

Podzimní kořeněná mrkvová polévka

Pracovní sezona v Řecku se nám pomalu a jistě chýlí ke konci a s prvním deštivým dnem, po skoro 4 měsících, jsem dostala chuť na teplou kořeněnou polévku. V polévce nesmí chybět chilli a skořice, které zaručeně zahřejí i během sychravého, mlhavého podzimního odpoledne u nás doma. Původně jsem chtěla udělat polévku zeleninovou, ale to bychom nesměli sníst všechnu zeleninu…

Řecký salát dakos

Pod slovem Řecko si představím hned několik věcí, a právě salát dakos mi vždycky bude připomínat pracovní sezóny zalité sluncem v Řecku. Poprvé jsem se s tímto salátem setkala na Krétě, kde má i své kořeny, ale v hojné míře se připravuje i na jiných řeckých ostrovech, zejména na Rhodosu. Co je to dakos? Dakos je v podstatě sušený…

Jak na luštěniny – užitečné rady a tipy

Luštěniny – pradávné a zázračné plodiny, jsou od nepaměti nepostradatelnou součástí mnohých kultur a signifikantní složkou vyvážené stravy. Navíc jsou levné a mohou být připraveny tak chutným způsobem, nejenom jako čočková nebo hrachová kaše, kterou zná snad každý ze školních jídelen. Na luštěninách mě baví hlavně nepřeberné množství nových variací použití, které se učím s…