Zastávám názor, že zdravý životní styl určitě neznamená hodinové trápení v posilovně, dodržování diety a odříkání všeho, co nám přináší radost a požitek! Mnohem důležitější než to, jaké potraviny si vybírám, v kolik chodím spát nebo zda jsem uběhla dost kilometrů, je pro mě důležitá životní rovnováha. Miluju pizzu všechno spojené s pečivem a mlsání. To mi žádná dieta prostě zakázat nemůže, stejně tak jako alkoholové dýchánky s kamarády a společné večery s tou mojí polovičkou a (nejednou) lahví, která nás vždy promění ve zpěváky. Občas mám chuť se pořádně přecpat, někdy si moje tělo řekne o několikadenní půst. Baterky dobíjím jógou a nebo jakoukoliv outdoorovou aktivitou, ale i celodenním válením v posteli. Jedině tak cítím, že opravdu žiju!

To je moje klikatá cesta ke spokojenosti – uždibovat od každého kousek a i když bych si někdy přála trochu té rutiny, moje divoké srdce a stále se měnící životní prostředí do toho zkrátka nezapadá.

Ani Pinďa to už nežere

Když mi bylo asi deset (už si to přesně ani nedokážu vybavit), rozhodla jsem se přestat jíst maso. Odjakživa jsem milovala zvířata, ale na lásku nebylo na naší babiččině farmě místo. Co víkend, se konala zabíjačka a skoro pokaždé se jedl králík. Vždycky se mi vybaví scéna z filmu Slunce, seno, jahody s hláškou: „Ani Pinďa to už nežere.“

Bezmasá strava pro mě není dietou. Je to můj životní styl, kterým dávám najevo lásku k druhým tvorům a naší jedinečné planetě. Od malička jsem bojovala s tvrzením, že bez masa umřu, a že bez masa vlastně nemám co jíst a je to nuda. Já se ale rozhodla jim ukázat pravý opak (karty se ovšem obrátily a tito lidé, ke mě nyní chodí pro inspiraci).

Moje záliba ve vaření tak sice začala jako pouhá povinnost uvařit si bezmasé jídlo, ovšem postupem času během cestování po nejrůznějších krajinách, se proměnila v začátek mé kulinářské cesty za chutěmi celého světa.

Většinou vařím ve spartánských podmínkách, ale paradoxně ty nejlepší recepty a vychytávky vznikly v kuchyňce, kam se stěží vešel sporák a linku mnohdy nahrazovala pračka, takže při režimu ždímání stačilo nůž držet v ruce. Šuplíky vždy ukrývaly nejrůznější nástroje, zaručeně pokaždé to byl tupý nůž, ale málokdy jsem našla potřebné kuchyňské vybavení. Kuchyň jsem ovšem sdílela s místními, což je zaručeně ten nejlepší nástroj, na který narazíte zřídkakdy. Nikdy nezapomenu na vaření s Masajem v Tanzanii, Muslimkou v Indii, Turky u Syrských hranic, Vietnamkou v Asii, s potomky Májů v Guatemale, Australanem v Karibiku a nespočtem dalších cestovatelů, kteří přijeli objevovat nejenom krásy dané země, ale ochutnávat místní speciality a podělit se o ty vlastní.

Věřím, že s trochou odhodlání a pozitivního přístupu, dokáže i začátečník (bez pořádné kuchyně) vyčarovat spoustu zajímavých a originálních bezmasých jídel, které si oblíbíte nejen vy, ale brzy vám na ně bude chodit i celá vaše rodina.

[pt_view id=“d3ec1b0upr“]

Flatbread – placka kterou si zamilujete

Měkká, vláčná, teplá a voňavá, přesně taková je placka flatbread. V podstatě se jedná o plochý chleba, který se připravuje po celém světě a má mnoho podob a variant. Jeho snadná příprava potěší zejména začátečníky, a jeho chuť ocení úplně každý. Flatbread má navíc široké uplatnění, takže se vám bude hodit i nějaká ta zásoba. Výborný je k polévce, jako příloha k salátům, hodí se jako placka na balení nejrůznějších druhů kebabu, nebo jej jednoduše můžete servírovat k nejrůznějším dipům. V neposlední řadě ho lze využít jako netradiční základ na pizzu.

Pečený falafel s quinou

Kdo by neznal tradiční arabský veganský karbanátek, falafel. Zabalením do arabského chleba a přidáním čerstvé zeleniny a pikantních sosů, vzniká jedno z mých nejoblíbenějších jídel do ruky. Falafel je jedním z nejchutnějších pokrmů Středního východu. Najdete ho v Libanonu i v Izraeli. Jedná se o kuličky z rozdrcené cizrny, nebo zelených fazolí fava, ochucených koriandrem, římským kmínem a česnekem, krátce osmažených na oleji. Falafel se často podává v pita/arabském chlebu, nebo se balí do placek nazývaných taboon. Pro zdravější verzi zapomeňte na smažení v oleji a kuličky jednoduše upečte v troubě, na chuti to trochu ubere, vyváží to ale pocit, že jste pro své zdraví udělali maximum.

Orientální špenát s červenou čočkou

Další jednohrncovka, tedy jídlo z jednoho hrnce/pánvičky, které jsme si u nás doma oblíbili. A není se čemu divit – jedná se o snadný, rychlý, zdravý a lahodný pokrm. Inspiraci jsem tentokrát čerpala v daleké Indii. Ani po necelém měsíci cestování mě nepřestala bavit kořeněná a voňavá tamní jídla a právě ta se špenátem, byla moje nejoblíbenější.

Snídaňové burrito do 10 minut

Moje nejoblíbenější snídaně, jsou snídaně právě z vajec. Vymyslela jsem si tedy další z mnoha způsobů, jak lze vejce servírovat. Jedná se o volské oko, ale opečené z obou stran, stejně jako v receptu Flip Flop vejce. Ovšem tentokrát jsem kaiserku nahradila měkoučkou tortillou, kterou jsem ještě doplnila o avokádo a fazole. Ať k snídani, nebo jako svačina během dne – jedná se o super rychlý a senzační jídlo, které zvládne opravdu každý.

Pyré z kořenové zeleniny s červenou čočkou

Už se budu opakovat, ale následující recept vznikl opět čirou náhodou, kdy doma nebylo nic jiného než níže zmíněné suroviny. Jestli čtete moje články pravidelně, nejspíš jste sami zjistili, že vlastně na tomto konceptu je založená většina mých receptů. Dnes je to recept téměř bez práce, tu za vás odvede tyčový mixér. Stačí všechno nakrájet,…

Křupavá, kořeněná cizrna rovnou z trouby

S pečenou, respektive s praženou cizrnou, jsem se setkala již v Turecku. Popravdě mi ale tato úprava příliš nezachutnala – pražením se z cizrny stala moučná, nemastná, neslaná hmota. Úprava v troubě je daleko chutnější, sice cizrna pečením také trochu zmouční, ale použité koření a olej se postarají o zajímavou příchuť. Takto připravená cizrna vydrží na studeném místě přes týden a své uplatnění najde například při přípravě „super mís“, salátů či k polévkám.

Řepové špagety s gorgonzolovou omáčkou, ořechy a hruškou

Už je to nějaký ten pátek, co jsem k Vánocům dostala spirálovačku. Neměla jsem moc příležitostí ji pořádně vyzkoušet, takže jsem si řekla, že po návratu z Řecka, je ten pravý čas to napravit. Velmi ráda připravuji jídla z řepy a troufám si říct, že s tímto novým receptem, jsem našla svůj prozatím nejoblíbenější. Dokonce zachutnal i odpůrcům této sytě fialovo – červené zeleniny, takže původní plán si špagety v klidu vyfotit druhý den nevyšel, jelikož se po nich během chvíle slehla zem.

Pečené tofu v arašídovém sosu s květákovou rýží

Následující recept má nádech Asie, takže nesmí chybět sojová omáčka a chilli. Ovšem recept jsem nakombinovala s méně tradiční přílohou, tedy květákovou rýží, a na samotnou přípravu použila sezamový olej – jedná se sice o dražší ingredienci, ale jeho plná sezamová chuť stojí za každou utracenou korunu. Tímto vás nechci přemlouvat k jeho koupi, na přípravu lze použít i běžný olej, ale ošidíte tak následující jídlo o zajímavou příchuť.

Pikantní batátová polévka s avokádem a nachos

Hřejivá, pikantní, hutná – přesně taková je polévka z batátů. Inspiraci jsem tentokrát čerpala v Guatemale, městě Antigua, kde jsem párkrát navštívila tamní vegetariánskou restauraci, jednu z nejstarších ve Střední Americe vůbec. Batáty občas používám ve své kuchyni, například na přípravu salátů, španělské tortilly či zázračných „super mís“, ale polévka mě popravdě nikdy nenapadla. Připravila…